Oddělení slovanské jazykovědy

V rám­ci Oddělení slo­van­ské jazy­ko­vě­dy jsou zkou­má­ny zejmé­na sou­čas­né slo­van­ské jazy­ky a náře­čí – ana­ly­zo­vá­ny jsou např. z pohle­du vývo­je slov­ní záso­by, slo­vo­tvor­by, syn­ta­xe a jazy­ko­vé­ho kon­tak­tu. Nejvýznamnějšími lexi­ko­gra­fic­ký­mi výsled­ky jsou pře­kla­do­vé slov­ní­ky ruš­ti­ny a ukra­jin­šti­ny, kte­ré jsou čás­teč­ně zpří­stup­ně­ny v digi­tál­ní podo­bě. Dlouhou tra­di­ci má na tom­to pra­co­viš­ti dia­lek­to­lo­gic­ký výzkum, kte­rý se sou­stře­dí na jiho­kar­pat­ská (rusín­ská) náře­čí Slovenska a býva­lé Podkarpatské Rusi. Výzkum mor­fo­lo­gie a syn­ta­xe se zamě­řu­je na porov­ná­ní ten­den­cí v sou­čas­ných slo­van­ských jazycích.

Současné pro­jek­ty

Dokončené pro­jek­ty

Nejnovější pub­li­ka­ce

Chrestomatie jihokarpatských nářečí.
Chrestomatie jihokarpatských nářečí
Slovanské dialekty v jazykovém kontaktu
Slovanské dialek­ty v jazykovém kontaktu

Činnost oddě­le­ní podrobněji

Oddělení slo­van­ské jazy­ko­vě­dy se zamě­řu­je na výzkum slov­ní záso­by, gra­ma­tic­ké­ho sys­té­mu a náře­čí slo­van­ských jazy­ků. Při zkou­má­ní slov­ní záso­by oddě­le­ní nava­zu­je na poje­tí syn­chron­ní dyna­mi­ky vypra­co­va­né v Pražském lin­gvis­tic­kém krouž­ku v mezi­vá­leč­ném obdo­bí a v sou­la­du s výraz­ným tren­dem sou­čas­né svě­to­vé jazy­ko­vě­dy se zamě­řu­je na dyna­mi­ku jazy­ko­vé­ho sys­té­mu v oblas­ti slov­ní záso­by v sou­vis­los­ti se spo­le­čen­ský­mi změ­na­mi posled­ních dese­ti­le­tí.
Dlouhodobým před­mě­tem zájmu jsou pře­de­vším jazy­ky výcho­do­slo­van­ské. V letech 1994 a 1996 byly vydá­ny 1. a 2. sva­zek Ukrajinsko-čes­ké­ho slov­ní­ku, což je prv­ní vel­ký pře­kla­do­vý slov­ník těch­to dvou jazy­ků. Tento slov­ník je v sou­čas­né době digi­ta­li­zo­ván. V r. 1999 vyšel Rusko-čes­ký a čes­ko-rus­ký slov­ník neo­lo­gi­z­mů (auto­ři N. P. Savický, R. Šišková, E. Šlaufová) a v r. 2004 pak jeho dru­hé, pod­stat­ně roz­ší­ře­né vydá­ní. Bylo také zpra­co­vá­no aktu­a­li­zo­va­né a dopl­ně­né vydá­ní původ­ně dvou­svaz­ko­vé­ho Česko-rus­ké­ho slov­ní­ku, jehož elek­tro­nic­kou ver­zi vyda­lo nakla­da­tel­ství Leda v roce 2002, na jaře roku 2005 vyšel v témž nakla­da­tel­ství v kniž­ní podo­bě Velký čes­ko-rus­ký slov­ník. Na jaře 2008 vyda­li N. Savický a R. Šišková v nakla­da­tel­ství Leda Ukrajinsko-čes­ký a čes­ko-ukra­jin­ský slov­ník obsa­hu­jí­cí aktu­a­li­zo­va­nou slov­ní záso­bu ukra­jin­šti­ny. Zpracován a zpří­stup­něn on-line byl také Ukrajinsko-čes­ký slov­ník neo­lo­gi­z­mů.

V roce 2018 byla v plném roz­sa­hu zpří­stup­ně­na Rusko-čes­ká elek­tro­nic­ká slov­ní­ko­vá data­bá­ze, obsa­hu­jí­cí více než 74 000 hesel. Záměrem oddě­le­ní je také zpřístup­nit veřej­nos­ti mate­ri­ál, kte­rý byl již dří­ve zpra­co­ván, z růz­ných důvo­dů však nebyl vydán. V sou­čas­né době tak pro­bí­há tech­nic­ká redak­ce do digi­tál­ní podo­by pře­ve­de­né­ho Velkého čes­ko-rus­ké­ho slov­ní­ku, kte­rý vzni­kal v 70. a 80. letech 20. sto­le­tí jako pan­dán k šes­tisvaz­ko­vé­mu Velkému rus­ko-čes­ké­mu slov­ní­ku L. V. Kopeckého a nikdy nevy­šel v kniž­ní podo­bě. Značná část slov­ní­ku (hes­la pís­men A‑Y) je již dostup­ná v elek­tro­nic­ké podo­bě, pokra­ču­jí prá­ce na heslech, kte­rá neby­la v 90. letech dokon­če­na.
Byla též vypra­co­vá­na kon­cep­ce pro tvor­bu heslá­ře a způ­sob zpra­co­vá­ní neo­lo­gi­z­mů v plá­no­va­ném Rusko-čes­kém elek­tro­nic­kém slov­ní­ku neo­lo­gi­z­mů, kte­rý by měl zachy­tit nové výra­zy, jež se v rus­ké slov­ní záso­bě obje­vi­ly na pře­lo­mu tisíciletí.

V oblas­ti lexi­ko­gra­fie a neo­lo­gie se oddě­le­ní věnu­je též výzku­mu jazy­ků jiho­slo­van­ských. Před vydá­ním je Slovinsko-čes­ký slov­ník o roz­sa­hu cca 25 000 hesel. Kontrastivním způ­so­bem je zkou­má­na neo­lo­gie čes­ká a bul­har­ská. V letech 2016 – 2018 pro­bí­hal výzkum slov­ní záso­by lužic­ké srbšti­ny, a to v rám­ci gran­to­vé­ho úko­lu „Analýza kal­ků v češ­ti­ně a lužic­ké srbšti­ně“. Projekt byl zavr­šen vydá­ním mono­gra­fie.

Členové oddě­le­ní se věnu­jí též gra­ma­tic­ké­mu výzku­mu. V roce 2001 vyšla Mluvnice sou­čas­né ukra­jin­šti­ny, prv­ní vět­ší mluv­ni­ce při­ná­še­jí­cí srov­ná­ní ukra­jin­šti­ny s češ­ti­nou, o dva roky poz­dě­ji mono­gra­fie zesnu­lé­ho O. Lešky Jazyk v struk­tur­ním poje­tí. Kapitoly ze syn­chron­ní a dia­chron­ní ana­lý­zy ruš­ti­ny. V roce 2013 byl vydá­ním mono­gra­fie K. Brankačkec: Distribution und Funktionen von Vergangenheitsformen im älte­ren Obersorbischen. Eine empi­rische Untersuchung unter Berücksichtigung der Verhältnisse im Altpolnischen und Alttschechischen úspěš­ně dokon­čen gran­to­vý pro­jekt „Distribuce a funk­ce minu­lých tva­rů ve star­ší lužic­ké srbšti­ně, sta­ré češ­ti­ně a sta­ré pol­šti­ně“. V roce 2015 skon­čil gran­to­vý úkol „Lexikografické zpra­co­vá­ní syn­tak­tic­kých a séman­tic­kých slo­ves v češ­ti­ně“ (spo­leč­ně s ÚFAL MFF UK). I nadá­le však pokra­ču­je teo­re­tic­ký čes­ko-rus­ko-pol­ský výzkum for­mál­ní a séman­tic­ké jazy­ko­vé rovi­ny a popis vybra­ných rus­kých a pol­ských slo­ves­ných i jmen­ných lexi­kál­ních jed­no­tek. Pozornost je věno­vá­na i rus­kým a čes­kým dějo­vým sub­stan­ti­vům v porov­ná­ní s němec­ký­mi neu­r­či­tý­mi slo­ves­ný­mi tva­ry – v roce 2022 vyšla mono­gra­fie J. Kockové Neurčité tva­ry slo­ves­né v češ­ti­ně, ruš­ti­ně a něm­či­ně a jejich vzá­jem­ná ekvi­va­len­ce. Nově je pro­vá­děn srov­ná­va­cí výzkum ukra­jin­šti­ny a češ­ti­ny, zejmé­na v oblas­ti syn­tak­tic­kých fra­ze­o­lo­gis­mů. Na pre­zen­ta­ci výsled­ků výzku­mu gra­ma­ti­ky a séman­ti­ky slo­van­ských jazy­ků jsou také zamě­ře­ny kon­fe­ren­ce, kte­ré oddě­le­ní pra­vi­del­ně pořá­dá ve spo­lu­prá­ci s Varšavskou uni­ver­zi­tou (Výzkum slo­ves­né valen­ce ve slo­van­ských zemích vče­ra a dnes – 2014, 2016, 2018). Část oddě­le­ní se věnu­je séman­tic­ké­mu, gra­ma­tic­ké­ho a slo­vo­tvor­né­mu výzku­mu slo­ves pohy­bu v zápa­doslo­van­ských jazycích.

Jádrem dia­lek­to­lo­gic­kých pro­jek­tů je mate­ri­ál zís­ka­ný při sys­te­ma­tic­kém terén­ním výzku­mu jiho­kar­pat­ských náře­čí, pro­vá­dě­ném v 50. – 70. letech 20. stol. např. O. Leškou, A. Kurimským, K. Berezovským. S vel­kým mezi­ná­rod­ním ohla­sem se již dří­ve setka­la prá­ce auto­rů O. Lešky, M. Mušinky a R. Šiškové Vyprávění z Podkarpatí. Rozpovidi z Pidkarpattja. Dialektologická prá­ce dále pokra­čo­va­la díky gran­to­vé­mu pro­jek­tu GA ČR „Český dia­lek­to­lo­gic­ký výzkum ukra­jin­ských náře­čí býva­lé­ho Československa: his­to­rie, výsled­ky, per­spek­ti­vy“. Původní nahráv­ky zachy­cu­jí­cí pís­ně i sou­vis­lá vyprá­vě­ní o živo­tě a prá­ci míst­ních oby­va­tel, jejich zvy­cích, atd. byly pře­ve­de­ny do elek­tro­nic­ké podo­by (sou­bor 91 CD), podrob­ně tema­tic­ky zařa­ze­ny (527 témat), popsá­ny a opat­ře­ny rejstří­ky. Ty jsou obsa­že­ny v pub­li­ka­ci R. Šiškové, M. Mušinky a A. Mušinky Ukrajinská náře­čí Slovenska. Výzkum a zvu­ko­vé zápi­sy z let 1957 – 1967. Připojena je etno­lo­gic­ká stu­die, kte­rá uži­va­te­le sezna­mu­je s lido­vým kalen­dá­řem a zvy­ko­slo­vím rusín­ské­ho ukra­jin­ské­ho etni­ka východ­ní­ho Slovenska, při­ná­ší infor­ma­ce o obcích, v nichž byly nahráv­ky pořizovány,a dává nahléd­nout do demo­gra­fic­ké­ho vývo­je dané oblas­ti. V roce 2009 byly ukon­če­ny dva gran­to­vé pro­jek­ty na toto téma. Současný pro­jekt je zamě­řen na digi­ta­li­za­ci nářeč­ních mate­ri­á­lů shro­máž­dě­ných Ivanem Paňkevyčem a na ana­lý­zu vývo­je náře­čí této oblas­ti v prů­bě­hu 2. polo­vi­ny 20. sto­le­tí a na začát­ku sto­le­tí 21. V roce 2023 byla on-line zpří­stup­ně­na Lexikální data­bá­ze jiho­kar­pat­ských náře­čí z mate­ri­á­lů Ivana Paňkevyče. Výsledky výzku­mů dia­lek­tů u slo­ven­sko-ukra­jin­ské hra­ni­ce jsou popsá­ny i v mono­gra­fii Michala Vašíčka Dynamika jiho­kar­pat­ských náře­čí a v Chrestomatii jiho­kar­pat­ských náře­čí.
Od roku 2018 pro­bí­há také dia­lek­to­lo­gic­ký výzkum bělo­rus­kých náře­čí v Pobaltí, jehož výstu­pem jsou mono­gra­fie Mirosława Jankowiaka Současná bělo­rus­ká náře­čí v Lotyšsku. Charakteristika. Výběr tex­tů a Lexikum bělo­rus­kých náře­čí v Litvě. Jazykové dědic­tví bal­to-slo­van­ské­ho pome­zí.
Nářečním jevům je věno­vá­na i kolek­tiv­ní mono­gra­fie Slovanské dia­lek­ty v jazy­ko­vém kon­tak­tu. Nářeční lexi­kum v pomez­ních oblas­tech v minu­los­ti a sou­čas­nos­ti.
Na pome­zí s kul­tu­ro­lo­gií a his­to­rií sto­jí kolek­tiv­ní mono­gra­fie o bělo­rus­ko-lotyš­ských vzta­zích In the Shadow of Others. Belarusian-Latvian Relations from the Past to Nowadays, kte­rou při­pra­vi­li Mirosław Jankowiak a Kiryl Kascian.