Oddělení slovanské jazykovědy
Vedoucí: Mgr. Jana Kocková, Ph.D.
Zástupkyně vedoucí: PhDr. Karolína Skwarska, Ph.D.
V rámci Oddělení slovanské jazykovědy jsou zkoumány zejména současné slovanské jazyky a nářečí – analyzovány jsou např. z pohledu vývoje slovní zásoby, slovotvorby, syntaxe a jazykového kontaktu. Nejvýznamnějšími lexikografickými výsledky jsou překladové slovníky ruštiny a ukrajinštiny, které jsou částečně zpřístupněny v digitální podobě. Dlouhou tradici má na tomto pracovišti dialektologický výzkum, který se soustředí na jihokarpatská (rusínská) nářečí Slovenska a bývalé Podkarpatské Rusi. Výzkum morfologie a syntaxe se zaměřuje na porovnání tendencí v současných slovanských jazycích.
Současné projekty
On-line slovníky
Nejnovější publikace
Významné osobnosti
Činnost oddělení podrobněji
Oddělení slovanské jazykovědy se zaměřuje na výzkum slovní zásoby, gramatického systému a nářečí slovanských jazyků. Při zkoumání slovní zásoby oddělení navazuje na pojetí synchronní dynamiky vypracované v Pražském lingvistickém kroužku v meziválečném období a v souladu s výrazným trendem současné světové jazykovědy se zaměřuje na dynamiku jazykového systému v oblasti slovní zásoby v souvislosti se společenskými změnami posledních desetiletí.
Dlouhodobým předmětem zájmu jsou především jazyky východoslovanské. V letech 1994 a 1996 byly vydány 1. a 2. svazek Ukrajinsko-českého slovníku, což je první velký překladový slovník těchto dvou jazyků. Tento slovník je v současné době digitalizován. V r. 1999 vyšel Rusko-český a česko-ruský slovník neologizmů (autoři N. P. Savický, R. Šišková, E. Šlaufová) a v r. 2004 pak jeho druhé, podstatně rozšířené vydání. Bylo také zpracováno aktualizované a doplněné vydání původně dvousvazkového Česko-ruského slovníku, jehož elektronickou verzi vydalo nakladatelství Leda v roce 2002, na jaře roku 2005 vyšel v témž nakladatelství v knižní podobě Velký česko-ruský slovník. Na jaře 2008 vydali N. Savický a R. Šišková v nakladatelství Leda Ukrajinsko-český a česko-ukrajinský slovník obsahující aktualizovanou slovní zásobu ukrajinštiny. Zpracován a zpřístupněn on-line byl také Ukrajinsko-český slovník neologizmů.
V roce 2018 byla v plném rozsahu zpřístupněna Rusko-česká elektronická slovníková databáze, obsahující více než 74 000 hesel. Záměrem oddělení je také zpřístupnit veřejnosti materiál, který byl již dříve zpracován, z různých důvodů však nebyl vydán. V současné době tak probíhá technická redakce do digitální podoby převedeného Velkého česko-ruského slovníku, který vznikal v 70. a 80. letech 20. století jako pandán k šestisvazkovému Velkému rusko-českému slovníku L. V. Kopeckého a nikdy nevyšel v knižní podobě. Značná část slovníku (hesla písmen A‑Y) je již dostupná v elektronické podobě, pokračují práce na heslech, která nebyla v 90. letech dokončena.
Byla též vypracována koncepce pro tvorbu hesláře a způsob zpracování neologizmů v plánovaném Rusko-českém elektronickém slovníku neologizmů, který by měl zachytit nové výrazy, jež se v ruské slovní zásobě objevily na přelomu tisíciletí.
V oblasti lexikografie a neologie se oddělení věnuje též výzkumu jazyků jihoslovanských. Před vydáním je Slovinsko-český slovník o rozsahu cca 25 000 hesel. Kontrastivním způsobem je zkoumána neologie česká a bulharská. V letech 2016 – 2018 probíhal výzkum slovní zásoby lužické srbštiny, a to v rámci grantového úkolu „Analýza kalků v češtině a lužické srbštině“. Projekt byl završen vydáním monografie.
Členové oddělení se věnují též gramatickému výzkumu. V roce 2001 vyšla Mluvnice současné ukrajinštiny, první větší mluvnice přinášející srovnání ukrajinštiny s češtinou, o dva roky později monografie zesnulého O. Lešky Jazyk v strukturním pojetí. Kapitoly ze synchronní a diachronní analýzy ruštiny. V roce 2013 byl vydáním monografie K. Brankačkec: Distribution und Funktionen von Vergangenheitsformen im älteren Obersorbischen. Eine empirische Untersuchung unter Berücksichtigung der Verhältnisse im Altpolnischen und Alttschechischen úspěšně dokončen grantový projekt „Distribuce a funkce minulých tvarů ve starší lužické srbštině, staré češtině a staré polštině“. V roce 2015 skončil grantový úkol „Lexikografické zpracování syntaktických a sémantických sloves v češtině“ (společně s ÚFAL MFF UK). I nadále však pokračuje teoretický česko-rusko-polský výzkum formální a sémantické jazykové roviny a popis vybraných ruských a polských slovesných i jmenných lexikálních jednotek. Pozornost je věnována i ruským a českým dějovým substantivům v porovnání s německými neurčitými slovesnými tvary – v roce 2022 vyšla monografie J. Kockové Neurčité tvary slovesné v češtině, ruštině a němčině a jejich vzájemná ekvivalence. Nově je prováděn srovnávací výzkum ukrajinštiny a češtiny, zejména v oblasti syntaktických frazeologismů. Na prezentaci výsledků výzkumu gramatiky a sémantiky slovanských jazyků jsou také zaměřeny konference, které oddělení pravidelně pořádá ve spolupráci s Varšavskou univerzitou (Výzkum slovesné valence ve slovanských zemích včera a dnes – 2014, 2016, 2018). Část oddělení se věnuje sémantickému, gramatického a slovotvornému výzkumu sloves pohybu v západoslovanských jazycích.
Jádrem dialektologických projektů je materiál získaný při systematickém terénním výzkumu jihokarpatských nářečí, prováděném v 50. – 70. letech 20. stol. např. O. Leškou, A. Kurimským, K. Berezovským. S velkým mezinárodním ohlasem se již dříve setkala práce autorů O. Lešky, M. Mušinky a R. Šiškové Vyprávění z Podkarpatí. Rozpovidi z Pidkarpattja. Dialektologická práce dále pokračovala díky grantovému projektu GA ČR „Český dialektologický výzkum ukrajinských nářečí bývalého Československa: historie, výsledky, perspektivy“. Původní nahrávky zachycující písně i souvislá vyprávění o životě a práci místních obyvatel, jejich zvycích, atd. byly převedeny do elektronické podoby (soubor 91 CD), podrobně tematicky zařazeny (527 témat), popsány a opatřeny rejstříky. Ty jsou obsaženy v publikaci R. Šiškové, M. Mušinky a A. Mušinky Ukrajinská nářečí Slovenska. Výzkum a zvukové zápisy z let 1957 – 1967. Připojena je etnologická studie, která uživatele seznamuje s lidovým kalendářem a zvykoslovím rusínského ukrajinského etnika východního Slovenska, přináší informace o obcích, v nichž byly nahrávky pořizovány,a dává nahlédnout do demografického vývoje dané oblasti. V roce 2009 byly ukončeny dva grantové projekty na toto téma. Současný projekt je zaměřen na digitalizaci nářečních materiálů shromážděných Ivanem Paňkevyčem a na analýzu vývoje nářečí této oblasti v průběhu 2. poloviny 20. století a na začátku století 21. V roce 2023 byla on-line zpřístupněna Lexikální databáze jihokarpatských nářečí z materiálů Ivana Paňkevyče. Výsledky výzkumů dialektů u slovensko-ukrajinské hranice jsou popsány i v monografii Michala Vašíčka Dynamika jihokarpatských nářečí a v Chrestomatii jihokarpatských nářečí.
Od roku 2018 probíhá také dialektologický výzkum běloruských nářečí v Pobaltí, jehož výstupem jsou monografie Mirosława Jankowiaka Současná běloruská nářečí v Lotyšsku. Charakteristika. Výběr textů a Lexikum běloruských nářečí v Litvě. Jazykové dědictví balto-slovanského pomezí.
Nářečním jevům je věnována i kolektivní monografie Slovanské dialekty v jazykovém kontaktu. Nářeční lexikum v pomezních oblastech v minulosti a současnosti.
Na pomezí s kulturologií a historií stojí kolektivní monografie o bělorusko-lotyšských vztazích In the Shadow of Others. Belarusian-Latvian Relations from the Past to Nowadays, kterou připravili Mirosław Jankowiak a Kiryl Kascian.