Vystoupení pracovníků v rádiích a podcastech
Vystoupení pracovníků v rádiích a podcastech
Byzantologie
S Markétou Kulhánkovou o hrdinech a stereotypech v byzantské literatuře
vystupuje Markéta Kulhánková, 17. 4. 2024, podcast Akademie věd
Superhrdinové a stereotypní ženské postavy v byzantské literatuře i detektivní romány od Eufratu. Tím vším se zabývá filoložka Markéta Kulhánková ze Slovanského ústavu AV ČR. Proč se pustila do překladu byzantského eposu o Dvojrodém Hraničáři Digenisovi Akritisovi? Co má tento hrdina společného s těmi antickými? A na co se vědkyně soustředila při naratologické analýze středověkého textu? Poslechněte si, jak zní hrdinská báseň v originále a jak Digenis dodnes inspiruje popkulturu.
Byzantská literatura: zábava pro vyvolené, nebo středověké PR?
vystupuje Markéta Kulhánková, 4. 1. 2023, podcast Středověk (jinak) trvá
Jaký měla literatura dopad na středověkou společnost? A jak tomu bylo v Byzantské říši? Jakými metodami lze přistoupit ke studiu středověké literatury a v čem spočívají rozdíly mezi klasickou, středověkou a moderní řečtinou? Do jaké míry dokázalo středověké publikum porozumět psanému textu a může být středověký epos poutavou četbou pro publikum dnešní? Hostem Jiřího Macháčka a Ivana Folettiho byla tentokrát filoložka, byzantoložka a překladatelka Markéta Kulhánková, která působí na Slovanském ústavu AV ČR a na Masarykově univerzitě.
Výzkum ruské emigrace
Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu
vystupují Dana Hašková a Václav Čermák, 23. 9. 2023 ČRo Vltava
Ve Slovanském ústavu Akademie věd České republiky bylo studium „dějin ruské emigrace v meziválečném Československu“ zahájeno v roce 1993. Po třiceti letech vyšly závěry bádání v knižní podobě. Vznikl objemný biografický slovník.
Krym
Krym? Jeho předání Ukrajině iniciované Chruščovem pociťovalo ruské obyvatelstvo jako krádež svého území
pořad o publikaci Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii, 1. 11. 2022, pořad Ex Libris
Krym je ruský orientálny sen a imperiálne pokušenie
vystupuje Helena Ulbrechtová, 29. 1. 2023, podcast Dejiny. Historická revue (SME)
Poslouchejte zde
Staří Slované a slovanská mytologie
Jak Němci ovlivnili mytologii Slovanů
spolu s dalšími odborníky vystupuje Jiří Dynda, 5. 7. 2021 ČRo Plus
Zatímco keltská a vikingská tematika zažívá v dnešní době vzestup, o Slovanech se příliš nemluví. Nevznikají filmy o jejich bojovnících a bitvách, nepíší se knihy na motivy jejich mytologie. To, co z ní totiž dnes známe, je většinou výtvorem až posledních století. Z dob příchodu nositelů slovanské kultury na naše území se toho dochovalo jen málo. Slované nikdy nedospěli do psané gramotnosti, a tak jejich mýty a báje zaznamenaly až později křesťanští učenci. O jejich životě, řemeslné výrobě i pohřbívání ale hovoří například archeologické nálezy.
Už od pradávna lidé žehrali na nepatřičné slavení Vánoc, dokládá religionista
vystupuje Jiří Dynda, 23. 12. 2023 Studio Leonardo
Náboženství stmeluje komunity a udržuje tradice napříč staletími. Co se s ním ale stane, pokud tyto komunity zaniknou nebo začnou věřit v něco jiného? Umírá? Typickým příkladem je šíření křesťanství v Evropě.
Slavic religion. Interview with historian of religion Jiři Dynda
vystupuje Jiří Dynda, 24. 9. 2023 Podcast Tru og meining i gammal tid
Our knowledge of Slavic pre-Christian religion is quite limited. This episode gives an overview of what we think we do know – and how.
Cyril a Metoděj a staroslověnština
Co mohou Cyril a Metoděj říct dnešnímu člověku
spolu s dalšími vystupuje Vladimír Vavřínek, 3. 7. 2016 ČRo Plus, Vertikála
V těchto dnech si připomínáme významný svátek, výročí 1153 let od příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Co mohou přes bariéru staletí říci dnešnímu člověku?
Osobnosti a publikace
Když badatele provází v životě štěstí. Osudy Vladimíra Vavřínka
vystupuje Vladimír Vavřínek, 17. 1. 2020 ČRo Vltava
Pětidílné rozhlasové vzpomínání historika se specializací na byzantsko-slovanské vztahy, který letos slaví devadesáté narozeniny, připravila Eva Ocisková.
BáSnění Miroslava Olšovského
vystupuje Miroslav Olšovský, 3. 11. 2023 ČRo Vltava
Básník, prozaik, rusista a komparatista čte a komentuje texty svých oblíbených autorů – Chan Šana, Giuseppe Ungarettiho, Osipa Mandelštama a Konstantina Kavafise.
Slovanské jazyky
O příbězích ze Zakarpatí a jazyce Nikoly Šuhaje a Andyho Warhola
vystupuje Michal Vašíček, 2021, Podcast Akademie věd
Michal Vašíček ze Slovanského ústavu AV ČR v podcastu A /Věda na dosah odpovídá, jaký je rozdíl mezi Rusínem a Rusňákem, která místa v Zakarpatí stojí za vidění a proč zástupy Čechů léta jezdily ke špatnému hrobu Nikoly Šuhaje loupežníka. Dozvíme se také, nakolik ovládal rusínštinu slavný americký umělec Andy Warhol, a uslyšíme, jak vlastně rusínština zní.
Polabskou slovanštinu lze obnovit, říká slavista Knoll
vystupuje Vladislav Knoll, 23. 8. 2023, Podcast Evropa pro Čechy
V dalším díle pravidelného podcastu Deníku „Evropa pro Čechy” s evropským editorem Deníku Lubošem Palatou se vydáme až na dolní tok Labe kousek před Hamburk, kde bude na začátku září probíhat unikátní akce Wendské dny. Protože Němci říkají Slovanům Wendové, jde vlastně o slovanské slavností v regionu, kterému se vždy říkalo a dodnes říká Wendland, tedy Slovanská země. Jak to vypadá s možností rekonstrukce tamního jazyka, polabské slovanštiny, zda pro to existují v Evropě úspěšné příklady a jak je možné, že právě tady se slovanská kultura zachovala na dolním toku Labe mnohem dále než s výjimkou Lužice kdekoli v Německu, o tom bude rozhovor se slavistou z české Akademie věd doktorem Vladislavem Knollem. Budeme se bavit o tom, které jazyky jsou s polabštinou příbuzné, co se z tohoto jazyka v písemné podobě zachovala a jak složité by bylo udělat z polabštiny opět živý jazyk.
Chybujete v psaní i/y? V chorvatštině nebo srbštině takový problém nemají
spolu s dalšími odborníky vystupuje Vladislav Knoll, 5. 9. 2023, ČRo Radiožurnál
Vyjmenovaná slova s tvrdým „y“ se také v tomto školním roce budou učit české i slovenské děti. Naopak v chorvatštině a srbštině se žádné tvrdé „y“ nepíše. Podle jazykovědců se totiž různé jazyky vyvíjely odlišně a některé si svůj pravopis nesou z dávné historie.