Neurčité tvary sloves­né v češt­ině, rušt­ině a němčině a jejich vzá­jem­ná ekvivalence

Práce Slovanského ústa­vu AV ČR, Nová řada, sv. 57

Práce nabí­zí uce­le­ný pohled na neu­r­či­té tva­ry slo­ves­né v češ­ti­ně, ruš­ti­ně a něm­či­ně pod­po­ře­ný kor­pu­so­vou ana­lý­zou ekvi­va­len­tů na zákla­dě para­lel­ní­ho kor­pu­su InterCorp ČNK. Jednotlivé kapi­to­ly se věnu­jí pří­čes­tím (resp. ver­bál­ním adjek­ti­vům) a němec­kým par­ti­ci­pi­ím, pře­chod­ní­kům, ver­bál­ní­mu sub­stan­ti­vu v češ­ti­ně a sub­stan­ti­vi­zo­va­né­mu infi­ni­ti­vu v něm­či­ně a infi­ni­ti­vům. U kaž­dé­ho z tva­rů byly na zákla­dě dokla­dů z para­lel­ní­ho kor­pu­su sle­do­vá­ny ekvi­va­len­ty v kaž­dém ze sle­do­va­ných jazy­ků. Získaná data slou­ží k typo­lo­gic­ké kla­si­fi­ka­ci zamě­ře­né na neu­r­či­té tva­ry slo­ves­né jako sekun­dár­ní pre­di­ká­ty. Z ana­lý­zy také nepří­mo vyplý­va­jí růz­né frek­ven­ce jed­not­li­vých tva­rů v češ­ti­ně, ruš­ti­ně i něm­či­ně a vzá­jem­ná kon­ku­ren­ce jazy­ko­vých pro­střed­ků. Práce tak pre­zen­tu­je niko­li poten­ci­ál­ně mož­ná řeše­ní, ale řeše­ní, kte­rá mají v jazy­ce význam­něj­ší frek­ven­ci. Analýzy ekvi­va­len­tů uka­zu­jí cel­ko­vou ten­den­ci ve výbě­ru jazy­ko­vých pro­střed­ků v daném jazy­ce. Komplexní zamě­ře­ní na všech­ny neu­r­či­té tva­ry slo­ves­né a jejich ekvi­va­len­ty posky­tu­je uce­le­ný pohled na mož­nos­ti vyjá­d­ře­ní dru­hé­ho sdě­le­ní v ruš­ti­ně, češ­ti­ně i němčině.