8. 12. 2023
Největší překladový slovník v češtině je po padesáti letech celý on-line
Téměř 129 000 hesel obsahuje doposud nikdy nevydaný Velký česko-ruský slovník. V kompletní podobě ho zveřejnil Slovanský ústav AV ČR, čímž se dílo stalo největším překladovým slovníkem u nás. Jeho heslář vznikal na základě Slovníku spisovného jazyka českého a obsahuje unikátní slovní zásobu od první republiky až do 90. let 20. století.
23. 2. 2023
Unikátní databáze jihokarpatských nářečí je dostupná on-line
Historicky cennou a dosud nevydanou Lexikální databázi jihokarpatských nářečí z materiálů Ivana Paňkevyče zveřejní dnes Slovanský ústav AV ČR. Databázi mohou využívat odborníci i veřejnost. Kromě dialektů zachycuje například i lidové zvyky a reálie, které odrážejí tradiční způsob života v Karpatech.
2. 12. 2022
Svatý Mikuláš se uměl teleportovat i rozčílit – méně známé mýtý ze starých rukopisů
Postavu Mikuláše známe jako vousatého muže, doprovází ho anděl a čert a rozdává dárky. Původně to prý měly být pytle zlaťáků schované za oknem dívek, aby je otec neprodal do nevěstince. Historek a legend o Mikulášovi je ale mnohem více. Podle některých kromě umění uzdravování ovládal teleportaci a navíc byl „zázračný“ už od dětství, říká Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR.
Vladislav Knoll: Mýty o svatém Mikuláši (ČT 24)
Vladislav Knoll: Kdo byl svatý Mikuláš?
29. 8. 2022
První slabikáře učily abecedu i vychovávaly
Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními mají společnou část abecední a někdy i obrázkovou, texty ale byly náboženské a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat. České slabikáře navíc obsahovaly mnemotechnickou pomůcku Jana Husa pro výuku abecedy a psaly se švabachem. Nejen české učební pomůcky přibližuje Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR.
20. 7. 2022
Cestovatelé ve starověku putovali podle příruček, inspirovat mohou i dnes
Cestovní průvodce znali a využívali už lidé ve starověku. Nejčastěji námořníci a obchodníci, pro které vznikl vlastní žánr cestovních příruček – periplús. Obsahoval nejen praktické informace k plavbě, ale někdy i zajímavosti z různých zemí. Ve starém Řecku vznikly také příručky, které lze využít jako průvodce po památkách ještě dnes. Starověké památky zachované zejména ve středověkých (byzantských) rukopisech popisuje Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR. Slovanský ústav se totiž kromě slavistiky zabývá i byzantologií, naukou o historii a kultuře Byzantské (Východořímské) říše, která byla řeckojazyčná.
Vladislav Knoll: Cestovní příručky ve starověku
1. 7. 2022
Věrozvěsta Cyrila a Jana Husa nespojují jen svátky, ale i zásluha o evropská písma
Věrozvěst Cyril a Jan Hus, které si připomínáme 5. a 6. června, mohou mít víc společného, než se na první pohled zdá. Oba se totiž do dějin zapsali jako tvůrci evropského písma. Cyril vytvořil pro Velkou Moravu nové písmo hlaholici. Jan Hus podle řady autorů zase systemizoval český diakritický pravopis (dnešní háčky a čárky), který pak inspiroval úpravu latinského písma řady evropských jazyků. Přitom je možné, že vznik předchůdce dnešního českého pravopisu úzce souvisí právě s hlaholicí.
29. 6. 2022
Krym ruskýma i ukrajinskýma očima aneb jak to je s ruskými nároky na Krym
Od konce 18. století vznikaly v Rusku kolem Krymu různé mýty. Mezi první patří „touha“ po Krymu jako „svém“ kousku antického světa. Některé z nich posloužily jako oficiální legitimizace krymských anexí. Nová kniha Slovanského ústavu AV ČR Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii podrobně rozebírá kořeny deklarovaných nároků Ruska na toto území a nezapomíná ani na to, co Krym znamenal pro Ukrajince.
Večer v Knihovně Václava Havla
3. 6. 2022
Časopis Slovanského ústavu AV ČR dostal cenu za mimořádné zásluhy o německý jazyk
Časopis Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien vydávaný Slovanským ústavem Akademie věd ČR získal prestižní ocenění Nadace Eberharda Schöcka za mimořádné zásluhy o kulturní přínos v oblasti německého jazyka. Porota vyzdvihla výjimečný a celoevropský přínos časopisu, který byl založen již v roce 1931.
6. 10. 2021
Jak Češi objevovali Bulharsko. Propletenou historii popisuje objemná kniha
České prostředí mělo v Evropě významnou kulturní úlohu a s Bulharskem bylo možná nečekaně úzce propojeno. Dokládá to téměř 800stránková kniha, která mapuje historii česko-bulharských vztahů v 19. století. Popisuje například, jak Češi vnímali Bulharsko nejprve jako exotickou zemi, a nabízí pohled na české osobnosti bulharskýma očima. Obsahuje také unikátní a dosud nezpracované archivní materiály zahrnující korespondenci mezi českými a bulharskými spisovateli, sbírku dobových karikatur, vydání dosud neznámých literárních děl a velkou barevnou mapu Balkánu z roku 1863.
