Lehnprägungen im Tschechischen und Sorbischen. 

V monografii se zabýváme slovotvornými a syntaktickými kalky v horní i dolní lužické srbštině a češtině z hlediska diachronního, materiál jsme čerpali především z korpusů Hotko, Dotko a Diakorp.
První kapitola shrnuje dosavadní výzkum jazykových kontaktů, jazykových svazů a jazykových změn. Dále se zde zabýváme otázkou, jak zahrnovat kalky do slovotvorného systému jazyka, shrnujeme vývoj spisovných lužických srbštin a spisovné češtiny a popisujeme puristické tendence v Lužici, Čechách a v Německu. Věnujeme se také některým problémům diachronního popisu slovesné valence.
Ve druhé kapitole charakterizujeme používané metody a data.
Třetí kapitola je zaměřena na vývoj slovesné valence sloves ‚učit‘, ‚naučit‘, ‚zvyknout‘ (3.1) a ‚srovnat‘ (3.2) v češtině a lužické srbštině a sledujeme i významové rozdíly u těchto sloves. Data ukazují na adaptaci valenčních rámců odpovídajícím ekvivalentům v latině a němčině.
Ve čtvrté kapitole se zabýváme vývojem derivace s předponami před-/pśed- a nad- a jejich konkurenčními slovotvornými prostředky prědk a před-. Ty se zdají být v češtině a lužické srbštině obzvlášť ovlivněné kontaktními jazyky. I zde pozorujeme adaptaci sémantické struktury zkoumaných slovotvorných prostředků, která nejdále pokročila v hornolužické srbštině.
Pátá kapitola shrnuje zjištěné výsledky a nálezy a nastiňuje otázky možného budoucího výzkumu.

Recenze:

Roland Marti: Katja Brankačkec, František Martínek, Anna Paap: Lehnprägungen im Tschechischen und Sorbischen. Eine diachrone, korpusbasierte Analyse ausgewählter Lexeme und Präfixe. Berlin etc.: Peter Lang 2019 (= Sprach- und Kulturkontakte in Europas Mitte. Studien zur Slawistik und Germanistik; 11), 314 S. /​137 – 146.