On-line slov­ní­ky a databáze

Archív sta­ro­slo­věn­ské líst­ko­vé kartotéky 

Specializovaná veřej­né data­bá­ze Archív sta­ro­slo­věn­ské líst­ko­vé kar­to­té­ky byla vytvo­ře­na v rám­ci pro­jek­tu GORAZD: Digitální por­tál sta­ro­slo­věn­šti­ny (pro­jekt je rea­li­zo­ván v rám­ci pro­gra­mu NAKI II Ministerstva kul­tu­ry ČR, DG16P02H024, 2016 – 2020).

Databáze obsa­hu­je naske­no­va­né kar­to­téč­ní líst­ky, na jejichž zákla­dě vzni­kl Slovník jazy­ka sta­ro­slo­věn­ské­ho (SJS). Tyto líst­ky obsa­hu­jí­cí zázna­my o výsky­tech všech slov v sta­ro­slo­věn­ských a cír­kev­ně slo­van­ských památ­kách, kte­ré byly zařa­ze­ny do slov­ní­ku. Databáze obsa­hu­je 841 362 obra­zo­vých sou­bo­rů. Do data­bá­ze byla zařa­ze­na původ­ní excerp­ce. Památky, kte­ré byly excer­po­vá­ny poz­dě­ji pro dodat­ky k SJS, pro­za­tím do data­bá­ze zařa­ze­ny nejsou, dokud nebu­dou do slov­ní­ku doplněny.

Vstup do databáze

Elektronický slov­ník jazy­ka staroslověnského 

Elektronický slov­ník jazyk sta­ro­slo­věn­ské­ho byl vytvo­řen v rám­ci pro­jek­tu GORAZD: Digitální por­tál sta­ro­slo­věn­šti­ny (pro­jekt byl rea­li­zo­ván v rám­ci pro­gra­mu NAKI II Ministerstva kul­tu­ry ČR, DG16P02H024, 2016 – 2020). Jedná se o spe­ci­a­li­zo­va­nou veřej­nou data­bá­zi, jejímž zákla­dem je čtyř­díl­ný Slovník jazy­ka sta­ro­slo­věn­ské­ho (SJS, I. Praha 1966, II. Praha 1973, III. Praha 1982, IV. Praha 1997), dosud nej­roz­sáh­lej­ší sta­ro­slo­věn­ský slov­ník na svě­tě. Tento slov­ník na 3202 stra­nách zachy­cu­je úpl­nou slov­ní záso­bu sta­ro­slo­věn­šti­ny cyri­lo­me­to­děj­ské­ho obdo­bí včet­ně mlad­ších cír­kev­něslo­van­ských opi­sů tex­tů před­po­klá­da­né­ho cyri­lo­me­to­děj­ské­ho půvo­du. Do slov­ní­ku byly též zařa­ze­ny cír­kev­něslo­van­ské památ­ky čes­ké­ho půvo­du. Vyexcerpováno bylo téměř 100 ruko­pi­sů, slov­ník obsa­hu­je při­bliž­ně 18 000 heslo­vých statí.

Vstup do databáze

Řecko-sta­ro­slo­věn­ský index 

Elektronická ver­ze Řecko-sta­ro­slo­věn­ské­ho inde­xu byla vytvo­ře­na v rám­ci pro­jek­tu GORAZD: Digitální por­tál sta­ro­slo­věn­šti­ny (pro­jekt byl rea­li­zo­ván v rám­ci pro­gra­mu NAKI II Ministerstva kul­tu­ry ČR, DG16P02H024, 2016 – 2020). Jedná se o spe­ci­a­li­zo­va­nou veřej­nou data­bá­zi, kte­rá obsa­hu­je vyda­ný I. díl Řecko-sta­ro­slo­věn­ské­ho inde­xu (ŘSI, Praha 2014). Ten je vědec­kou lexi­ko­gra­fic­kou pří­ruč­kou posta­ve­nou na zákla­dě srov­ná­ní lexi­ka sta­ro­slo­věn­ských pře­kla­do­vých tex­tů s jejich řec­ký­mi před­lo­ha­mi. To umož­ňu­je hlub­ší vědec­ký roz­bor sta­ro­slo­věn­ské slov­ní záso­by, výzkum pře­kla­do­vé tech­ni­ky a vhled do pro­ble­ma­ti­ky tex­to­lo­gic­ké. Materiálovým výcho­dis­kem sta­ro­slo­věn­ské památ­ky zařa­ze­né do Slovníku jazy­ka sta­ro­slo­věn­ské­ho (SJS), kte­ré mají řec­kou předlohu.

vstup do databáze

Slovník nej­star­ších sta­ro­slo­věn­ských památek 

Slovník nej­star­ších sta­ro­slo­věn­ských pamá­tek byl vytvo­řen v rám­ci pro­jek­tu GORAZD: Digitální por­tál sta­ro­slo­věn­šti­ny (pro­jekt byl rea­li­zo­ván v rám­ci pro­gra­mu NAKI II Ministerstva kul­tu­ry ČR, DG16P02H024, 2016 – 2020). Jedná se o spe­ci­a­li­zo­va­nou veřej­nou data­bá­zi, jejímž zákla­dem je jed­nosvaz­ko­vý slov­ník Старославянский словарь (по рукописям X‑XI веков), kte­rý vzni­kl spo­lu­pra­cí čes­kých a rus­kých pale­o­slo­ve­nis­tů (Moskva 1994, dotisk 1999). Tento slov­ník vychá­zí z mate­ri­á­lu sta­ro­slo­věn­ské líst­ko­vé kar­to­té­ky ulo­že­né Slovanském ústa­vu AV ČR, v. v. i., zahr­nu­je však pou­ze kano­nic­ké sta­ro­slo­věn­ské památ­ky 10. – 11. sto­le­tí a pou­ží­vá zjed­no­du­še­ný model cito­vá­ní sta­ro­slo­věn­ských dokla­dů. Svou kon­cep­cí je tak vhod­ný jako pří­ruč­ní slov­ník urče­ný ved­le odbor­né veřej­nos­ti též stu­den­tům vyso­kých škol a laikům.

vstup do databáze

Slovník pro OCR roz­po­zná­vá­ní staroslověnštiny 

Specializovaná veřej­né data­bá­ze Slovník pro OCR roz­po­zná­vá­ní sta­ro­slo­věn­šti­ny byla vytvo­ře­na v rám­ci pro­jek­tu GORAZD: Digitální por­tál sta­ro­slo­věn­šti­ny (pro­jekt je rea­li­zo­ván v rám­ci pro­gra­mu NAKI II Ministerstva kul­tu­ry ČR, DG16P02H024, 2016 – 2020).

Cílem data­bá­ze je navý­šit úspěš­nost optic­ké­ho roz­po­zná­vá­ní zna­ků (OCR) tiš­tě­ných sta­ro­slo­věn­ských cyril­ských tex­tů, např. slov­ní­ků nebo edic. Databáze byla vyvi­nu­ta v rám­ci digi­ta­li­za­ce Slovníku jazy­ka sta­ro­slo­věn­ské­ho (SJS) pomo­cí meto­dy OCR. Databáze je urče­na pro pou­ži­tí v apli­ka­ci ABBYY FineReader 12 nebo novější.

vstup do databáze

Převodník sta­ro­slo­věn­ských číslovek

V rám­ci pro­jek­tu Gorazd byla vytvo­ře­na a zpří­stup­ně­na nová webo­vá apli­ka­ce, kte­rá umož­ňu­je auto­ma­tic­ký pře­vod hla­hol­ských a cyril­ských čísel­ných zna­ků do arab­ských čís­lic a nao­pak, gene­ro­vá­ny jsou též slov­ní názvy čís­lo­vek. V hla­ho­li­ci je mož­né čísel­né hod­no­ty gene­ro­vat do 5 999, v cyri­li­ci dokon­ce až do 9 999 999 999. Aplikace je k dis­po­zi­ci pod vol­nou licen­cí Creative Commons BY-NC 3.0. Na vzni­ku apli­ka­ce se podí­le­li Martin Rybenský a Štefan Pilát, s pře­kla­dem do ang­lič­ti­ny pomohl Vladislav Knoll.

vstup do databáze

Rusko-čes­ká elek­tro­nic­ká slov­ní­ko­vá databáze 

Zpracovávání Rusko-čes­ké elek­tro­nic­ké slov­ní­ko­vé data­bá­ze bylo zapo­ča­to v rám­ci gran­tu GA AV ČR „Komplexní kon­fron­tač­ní popis slov­ní záso­by ruš­ti­ny a češ­ti­ny“ (2007 – 2011) na půdě Slovanského ústa­vu AV ČR, v. v. i., kde má rus­ko-čes­ká a čes­ko-rus­ká lexi­ko­gra­fie dlou­ho­le­tou tra­di­ci. Databáze tak nava­zu­je na řadu slov­ní­ků vytvo­ře­ných v 2. pol. 20. stol. v aka­de­mic­kých insti­tu­cích, jejichž nástup­cem se v roce 1992 stal Slovanský ústav, jako např. šes­tisvaz­ko­vý Velký rus­ko-čes­ký slov­ník (1952 – 1964), dvou­svaz­ko­vý Česko-rus­ký slov­ník (1976) a dvou­svaz­ko­vý Rusko-čes­ký slov­ník (1978), Rusko-čes­ký a čes­ko-rus­ký slov­ník neo­lo­gi­z­mů (1999), Rusko-čes­ký a čes­ko-rus­ký slov­ník neo­lo­gi­z­mů 2 (2004), Velký čes­ko-rus­ký slov­ník na CD-ROM (2002) a kniž­ně (2005). Kromě základ­ní slov­ní záso­by jsou v data­bá­zi uvá­dě­na čet­ná nová slo­va a slov­ní spo­je­ní, pře­váž­ně z oblas­ti eko­no­mi­ky, výpo­čet­ní tech­ni­ky, poli­tic­kých a spo­le­čen­ských reá­lií, ale také z oblas­ti hud­by, spor­tu, fil­mu i kaž­do­den­ní­ho živo­ta, ved­le spi­sov­né slov­ní záso­by jsou zařa­ze­ny i hovo­ro­vé a nespi­sov­né výra­zy. Zároveň jsou samo­stat­ně zpra­co­vá­vá­ny tako­vé kate­go­rie slov, jako jsou zdrob­ně­li­ny, pře­chý­le­ná pod­stat­ná jmé­na, pod­stat­ná jmé­na slo­ves­ná, vido­vé dvo­ji­ce apod. Elektronická podo­ba nabí­zí nové mož­nos­ti vyhle­dá­vá­ní slov (viz Možnosti fil­tro­vá­ní). Ucelenější gra­ma­tic­kou infor­ma­ci podá­va­jí gra­ma­tic­ké tabul­ky, na kte­ré odka­zu­jí inde­xy uve­de­né v záhla­vích oheb­ných slov (viz Systém a význam inde­xů). Při prá­ci byly vyu­ží­vá­ny čet­né tiš­tě­né a elek­tro­nic­ké zdro­je i vlast­ní excerp­ce (viz Bibliografie). Výběr a zpra­co­vá­ní jazy­ko­vé­ho mate­ri­á­lu byly prů­běž­ně kon­zul­to­vá­ny s odbor­ní­ky z Institutu rus­ké­ho jazy­ka Ruské aka­de­mie věd v Moskvě v rám­ci spo­leč­ných mezi­aka­de­mic­kých pro­jek­tů. Databáze obsa­hu­je při­bliž­ně 74 600 klí­čo­vých slov ve více než 74 000 heslo­vých statí.

vstup do databáze

Velký čes­ko-rus­ký slovník

Velký čes­ko-rus­ký slov­ník vzni­kal od 70. do počát­ku 90. let 20. sto­le­tí a byl zamýš­len jako pro­těj­šek Velkého rus­ko-čes­ké­ho slov­ní­ku (1952 – 1964), vytvo­ře­né­ho pod vede­ním L. V. Kopeckého. Práce na 1. dílu byly zahá­je­ny v situ­a­ci, kdy mezi auto­ry nepa­no­va­la sho­da na cel­ko­vé kon­cep­ci toho­to roz­sáh­lé­ho lexi­ko­gra­fic­ké­ho díla. Původní záměr L. V. Kopeckého a J. Kohouta vytvo­řit tzv. „aktiv­ní“ slov­ník byl postup­ně modi­fi­ko­ván. Byly vypra­co­vá­ny nové zása­dy lexi­ko­gra­fic­ké prá­ce (viz Uspořádání heslo­vé sta­ti, viz Zpracování jed­not­li­vých slov­ních dru­hů) a vede­ním pro­jek­tu byl pově­řen N. Savický.

Heslář slov­ní­ku vychá­zel z čtyř­svaz­ko­vé­ho Slovníku spi­sov­né­ho jazy­ka čes­ké­ho (1960 – 1971), kro­mě toho byl do něho zahr­nut i lexi­kál­ní mate­ri­ál z mno­ha pře­kla­do­vých i výkla­do­vých odbor­ných slov­ní­ků a ency­klo­pe­dií (jsou v něm obsa­že­na i hes­la ency­klo­pe­dic­ké­ho cha­rak­te­ru, jako jsou země­pis­né názvy, jmé­na význam­ných osob­nos­tí apod.), ale také z vlast­ní excerp­ce lexi­ka z tis­ku i belet­rie. Na tvor­bě slov­ní­ku se podí­lel poměr­ně vel­ký lexi­ko­gra­fic­ký kolek­tiv, slov­ní­ko­vý mate­ri­ál pro­chá­zel něko­li­ka fáze­mi zpra­co­vá­ní, mimo jiné i bohe­mis­tic­kou a rusis­tic­kou redak­cí, na správ­nost ter­mi­no­lo­gie dohlí­žel odbor­ník-ter­mi­no­log. Po závě­reč­né redak­ci byl text slov­ní­ku ve stro­jo­pis­ných seši­tech ode­sí­lán do part­ner­ské­ho ústa­vu v SSSR k jazy­ko­vé revizi.

Dokončené prv­ní dva díly byly ode­vzdá­ny do nakla­da­tel­ství Academia počát­kem roku 1990, byly však vrá­ce­ny s odů­vod­ně­ním, že vydá­vá­ní slov­ní­ku není aktu­ál­ní. Práce na posled­ním, pátém svaz­ku byly pro­to postup­ně utlu­mo­vá­ny a slov­ník zůstal nedo­kon­čen. Rukopis číta­jí­cí 21 834 stra­ny stro­jo­pis­né­ho tex­tu zůstal dlou­há léta ulo­žen ve Slovanském ústa­vu AV ČR nevy­u­ži­tý. V nedáv­né době se však kolek­ti­vu inter­ních a exter­ních pra­cov­ní­ků pod vede­ním I. Krejčířové poda­ři­lo ruko­pis oske­no­vat, pro­vést v něm tech­nic­ké úpra­vy a pře­vést ho do podo­by elek­tro­nic­ké data­bá­ze. Hesla posled­ních dvou čás­tí, kte­rá se docho­va­la v podo­bě nepře­psa­ných lís­teč­ků, byla postup­ně vklá­dá­na do data­bá­ze a redi­go­vá­na, zce­la chy­bě­jí­cí úse­ky byly kom­plet­ně zpra­co­vá­ny. Slovník obsa­hu­je vel­ké množ­ství vel­mi cen­né­ho a podrob­ně zpra­co­va­né­ho lexi­ko­gra­fic­ké­ho mate­ri­á­lu, pro­to jsme se roz­hod­li zpřístup­nit ho uži­va­te­lům v digi­ta­li­zo­va­né podo­bě i přes to, že – vzhle­dem k jeho znač­né­mu roz­sa­hu – neby­lo mož­né pro­vést revi­zi a aktu­a­li­za­ci tex­tu, a řada hesel tak zůstá­vá poplat­ná době své­ho vzni­ku. Elektronická podo­ba napro­ti tomu nabí­zí nové mož­nos­ti vyhle­dá­vá­ní slov (viz Možnosti fil­tro­vá­ní).

vstup do databáze

Ukrajinsko-čes­ký slov­ník neologizmů 

Předkládaný mate­ri­ál dopl­ňu­je dvou­díl­ný Ukrajinsko-čes­ký slov­ník[1] těmi slož­ka­mi slov­ní záso­by, v nichž se zře­tel­ně odrá­že­jí dyna­mic­ké změ­ny posled­ních dese­ti­le­tí. V těch­to letech, kdy ukra­jin­ská spo­leč­nost pro­chá­zí zásad­ní­mi spo­le­čen­ský­mi pro­mě­na­mi, vystu­pu­je nalé­ha­vě do popře­dí potře­ba pojme­no­vat jevy sou­vi­se­jí­cí s novým uspo­řá­dá­ním spo­leč­nos­ti, se vzni­kem nových věd­ních obo­rů, pře­mě­nou národ­ní­ho hos­po­dář­ství, veřej­né sprá­vy apod. Podobně jako v češ­ti­ně se obje­vu­jí nová slo­va ve sfé­ře odbor­né i polo­pro­fe­si­o­nál­ní – v oblas­ti počí­ta­čo­vé tech­ni­ky, elek­tro­ni­ky, rekla­my, spor­tu aj., čas­to jako pře­jím­ky z cizích jazy­ků, ang­li­ci­z­my, evro­pe­i­z­my. Současně se do úzu dostá­va­jí dří­ve ve slov­ní­cích tabu­i­zo­va­ná slo­va z nej­růz­něj­ších slan­gů (mlá­dež­nic­ké­ho, měst­ské­ho, kri­mi­nál­ní­ho apod.). Neologický mate­ri­ál zahr­nu­je i slo­va a slov­ní spo­je­ní, kte­rá nejsou v dří­věj­ších slov­ní­cích zachy­ce­na (čas­to rov­něž z důvo­dů tabu­i­za­ce), jako je např. slov­ní záso­ba týka­jí­cí se národ­ní eti­ke­ty (pozdra­vy, oslo­ve­ní aj.), reli­gi­o­zi­ty, spo­le­čen­ských jevů před­to­ta­lit­ní­ho obdo­bí. Proto se slov­ník neo­lo­gi­z­mů, nava­zu­jí­cí na již zpra­co­va­nou základ­ní slov­ní záso­bu dané­ho jazy­ka, nut­ně jeví jako znač­ně nesourodý.

vstup do databáze

Lexikální data­bá­ze jiho­kar­pat­ských náře­čí z mate­ri­á­lů Ivana Paňkevyče

Lexikální data­bá­ze jiho­kar­pat­ských náře­čí z mate­ri­á­lů I. Paňkevyče vznik­la ve Slovanském ústa­vu AV ČR, v. v. i., digi­ta­li­za­cí kar­to­té­ky k zamýš­le­né­mu slov­ní­ku jiho­kar­pat­ských ukra­jin­ských náře­čí Ivana Paňkevyče. Paňkevyč svou slov­ní­ko­vou kar­to­té­ku sbí­ral a roz­ši­řo­val od zač. 20. let. 20. sto­le­tí do své smr­ti v r. 1958. Současná elek­tro­nic­ká lexi­kál­ní data­bá­ze popr­vé zpří­stup­ňu­je ten­to cen­ný mate­ri­ál bada­te­lům i zájem­cům z řad širo­ké veřej­nos­ti. Elektronická podo­ba zpra­co­vá­ní usnad­ňu­je bada­tel­ské vyu­ži­tí lexi­kál­ních materiálů.

vstup do databáze

Mudra 2.0: Hornolužicko-čes­ký slovník

Slovník před­sta­vu­je digi­tál­ní a dopl­ně­né zně­ní nedo­kon­če­né­ho hor­no­lužic­ko­srb­sko-čes­ké­ho slov­ní­ku Jiřího Mudry (1921 – 2009) – vychá­zí z jeho líst­ko­vé kar­to­té­ky (cca 100 tisíc líst­ků) a tex­to­vé­ho sou­bo­ru slov­ní­ku s plá­no­va­nou veli­kos­tí cca 30 – 40 tisíc hesel. Veškerý mate­ri­ál pro­chá­zí jazy­ko­vou korek­tu­rou pod­le posled­ní pra­vo­pis­né refor­my, aktu­a­li­zo­vá­ny jsou i čes­ké ekvi­va­len­ty a dopl­ňo­vá­ny jsou dal­ší infor­ma­ce, odka­zy a chy­bě­jí­cí hes­la. Všechny naske­no­va­né kar­to­téč­ní líst­ky jsou zve­řej­ně­ny a při­řa­ze­ny k jed­not­li­vým heslům.

Dosud je zpra­co­vá­no a zve­řej­ně­no prv­ních tisíc hesel (A – Błóta), zby­lá hes­la zve­řej­ňu­je­me v nedo­kon­če­né podo­bě. Slovník bude postup­ně roz­ši­řo­ván a pra­vi­del­ně aktualizován.

Slovník je zpra­co­vá­ván ve spo­lu­prá­ci Společnosti přá­tel Lužice, Slovanského ústa­vu AV ČR, v. v. i., a Ústavu Českého národ­ní­ho kor­pu­su a finanč­ně pod­po­řen Nadací lužic­ko­srb­ské­ho náro­da (Załožba za Serbski lud).

vstup do databáze

Databáze rus­kých emi­gran­tů v mezi­vá­leč­ném Československu

V r. 1993 byl ve Slovanském ústa­vu AV ČR zahá­jen výzkum dějin rus­ké emi­gra­ce v mezi­vá­leč­ném Československu, zamě­ře­ný na infor­mač­ní, his­to­ric­ké, lite­rár­ní a vědec­ké bada­tel­ské aspek­ty emi­gran­to­lo­gie. Během téměř tři­ce­ti let se poda­ři­lo nashro­máž­dit obrov­ské množ­ství živo­to­pis­ných mate­ri­á­lů o rus­ké emi­gra­ci, kte­ré se sta­ly zákla­dem per­so­nál­ní data­bá­ze emi­gran­tů, kte­ří do Československa při­šli po roce 1917. Dalšími význam­ný­mi zdro­ji se sta­la osob­ní kar­to­té­ka a archiv Mgr. Anastázie Kopřivové a kar­to­té­ka Slovanské knihov­ny, jejímž auto­rem byl PhDr. Jiří Vacek. Všechny tři vzni­ka­ly v prů­bě­hu mno­ha let a obsa­hu­jí uni­kát­ní infor­ma­ce, zís­ká­va­né nejen při stu­diu nej­růz­něj­ších pra­me­nů, ale pře­de­vším od samot­ných emi­gran­tů, jejich potom­ků a pamět­ní­ků. Základními pra­me­ny při tvor­bě hesel byly kro­mě zmi­ňo­va­ných data­bá­zí a odbor­né lite­ra­tu­ry archiv­ní mate­ri­á­ly z rus­kých, čes­kých a slo­ven­ských archi­vů. Při zís­ká­vá­ní infor­ma­cí byly vyu­ži­ty i ofi­ci­ál­ní doku­men­ty nebo míst­ní kro­ni­ky z obcí, kde emi­gran­ti žili.

vstup do databáze