On-line slovníky a databáze
On-line slovníky a databáze
GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny:
- Elektronický slovník jazyka staroslověnského
- Slovník nejstarších staroslověnských památek
- Řecko-staroslověnský index
- Archív staroslověnské lístkové kartotéky
- Slovník pro OCR rozpoznání staroslověnštiny
- Převodník staroslověnských číslovek
Databáze ruských emigrantů v meziválečném Československu
Archív staroslověnské lístkové kartotéky
Specializovaná veřejné databáze Archív staroslověnské lístkové kartotéky byla vytvořena v rámci projektu GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny (projekt je realizován v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR, DG16P02H024, 2016 – 2020).
Databáze obsahuje naskenované kartotéční lístky, na jejichž základě vznikl Slovník jazyka staroslověnského (SJS). Tyto lístky obsahující záznamy o výskytech všech slov v staroslověnských a církevně slovanských památkách, které byly zařazeny do slovníku. Databáze obsahuje 841 362 obrazových souborů. Do databáze byla zařazena původní excerpce. Památky, které byly excerpovány později pro dodatky k SJS, prozatím do databáze zařazeny nejsou, dokud nebudou do slovníku doplněny.
Elektronický slovník jazyka staroslověnského
Elektronický slovník jazyk staroslověnského byl vytvořen v rámci projektu GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny (projekt byl realizován v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR, DG16P02H024, 2016 – 2020). Jedná se o specializovanou veřejnou databázi, jejímž základem je čtyřdílný Slovník jazyka staroslověnského (SJS, I. Praha 1966, II. Praha 1973, III. Praha 1982, IV. Praha 1997), dosud nejrozsáhlejší staroslověnský slovník na světě. Tento slovník na 3202 stranách zachycuje úplnou slovní zásobu staroslověnštiny cyrilometodějského období včetně mladších církevněslovanských opisů textů předpokládaného cyrilometodějského původu. Do slovníku byly též zařazeny církevněslovanské památky českého původu. Vyexcerpováno bylo téměř 100 rukopisů, slovník obsahuje přibližně 18 000 heslových statí.
Řecko-staroslověnský index
Elektronická verze Řecko-staroslověnského indexu byla vytvořena v rámci projektu GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny (projekt byl realizován v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR, DG16P02H024, 2016 – 2020). Jedná se o specializovanou veřejnou databázi, která obsahuje vydaný I. díl Řecko-staroslověnského indexu (ŘSI, Praha 2014). Ten je vědeckou lexikografickou příručkou postavenou na základě srovnání lexika staroslověnských překladových textů s jejich řeckými předlohami. To umožňuje hlubší vědecký rozbor staroslověnské slovní zásoby, výzkum překladové techniky a vhled do problematiky textologické. Materiálovým východiskem staroslověnské památky zařazené do Slovníku jazyka staroslověnského (SJS), které mají řeckou předlohu.
Slovník nejstarších staroslověnských památek
Slovník nejstarších staroslověnských památek byl vytvořen v rámci projektu GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny (projekt byl realizován v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR, DG16P02H024, 2016 – 2020). Jedná se o specializovanou veřejnou databázi, jejímž základem je jednosvazkový slovník Старославянский словарь (по рукописям X‑XI веков), který vznikl spoluprací českých a ruských paleoslovenistů (Moskva 1994, dotisk 1999). Tento slovník vychází z materiálu staroslověnské lístkové kartotéky uložené Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i., zahrnuje však pouze kanonické staroslověnské památky 10. – 11. století a používá zjednodušený model citování staroslověnských dokladů. Svou koncepcí je tak vhodný jako příruční slovník určený vedle odborné veřejnosti též studentům vysokých škol a laikům.
Slovník pro OCR rozpoznávání staroslověnštiny
Specializovaná veřejné databáze Slovník pro OCR rozpoznávání staroslověnštiny byla vytvořena v rámci projektu GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny (projekt je realizován v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR, DG16P02H024, 2016 – 2020).
Cílem databáze je navýšit úspěšnost optického rozpoznávání znaků (OCR) tištěných staroslověnských cyrilských textů, např. slovníků nebo edic. Databáze byla vyvinuta v rámci digitalizace Slovníku jazyka staroslověnského (SJS) pomocí metody OCR. Databáze je určena pro použití v aplikaci ABBYY FineReader 12 nebo novější.
Převodník staroslověnských číslovek
V rámci projektu Gorazd byla vytvořena a zpřístupněna nová webová aplikace, která umožňuje automatický převod hlaholských a cyrilských číselných znaků do arabských číslic a naopak, generovány jsou též slovní názvy číslovek. V hlaholici je možné číselné hodnoty generovat do 5 999, v cyrilici dokonce až do 9 999 999 999. Aplikace je k dispozici pod volnou licencí Creative Commons BY-NC 3.0. Na vzniku aplikace se podíleli Martin Rybenský a Štefan Pilát, s překladem do angličtiny pomohl Vladislav Knoll.
Rusko-česká elektronická slovníková databáze
Zpracovávání Rusko-české elektronické slovníkové databáze bylo započato v rámci grantu GA AV ČR „Komplexní konfrontační popis slovní zásoby ruštiny a češtiny“ (2007 – 2011) na půdě Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., kde má rusko-česká a česko-ruská lexikografie dlouholetou tradici. Databáze tak navazuje na řadu slovníků vytvořených v 2. pol. 20. stol. v akademických institucích, jejichž nástupcem se v roce 1992 stal Slovanský ústav, jako např. šestisvazkový Velký rusko-český slovník (1952 – 1964), dvousvazkový Česko-ruský slovník (1976) a dvousvazkový Rusko-český slovník (1978), Rusko-český a česko-ruský slovník neologizmů (1999), Rusko-český a česko-ruský slovník neologizmů 2 (2004), Velký česko-ruský slovník na CD-ROM (2002) a knižně (2005). Kromě základní slovní zásoby jsou v databázi uváděna četná nová slova a slovní spojení, převážně z oblasti ekonomiky, výpočetní techniky, politických a společenských reálií, ale také z oblasti hudby, sportu, filmu i každodenního života, vedle spisovné slovní zásoby jsou zařazeny i hovorové a nespisovné výrazy. Zároveň jsou samostatně zpracovávány takové kategorie slov, jako jsou zdrobněliny, přechýlená podstatná jména, podstatná jména slovesná, vidové dvojice apod. Elektronická podoba nabízí nové možnosti vyhledávání slov (viz Možnosti filtrování). Ucelenější gramatickou informaci podávají gramatické tabulky, na které odkazují indexy uvedené v záhlavích ohebných slov (viz Systém a význam indexů). Při práci byly využívány četné tištěné a elektronické zdroje i vlastní excerpce (viz Bibliografie). Výběr a zpracování jazykového materiálu byly průběžně konzultovány s odborníky z Institutu ruského jazyka Ruské akademie věd v Moskvě v rámci společných meziakademických projektů. Databáze obsahuje přibližně 74 600 klíčových slov ve více než 74 000 heslových statí.
Velký česko-ruský slovník
Velký česko-ruský slovník vznikal od 70. do počátku 90. let 20. století a byl zamýšlen jako protějšek Velkého rusko-českého slovníku (1952 – 1964), vytvořeného pod vedením L. V. Kopeckého. Práce na 1. dílu byly zahájeny v situaci, kdy mezi autory nepanovala shoda na celkové koncepci tohoto rozsáhlého lexikografického díla. Původní záměr L. V. Kopeckého a J. Kohouta vytvořit tzv. „aktivní“ slovník byl postupně modifikován. Byly vypracovány nové zásady lexikografické práce (viz Uspořádání heslové stati, viz Zpracování jednotlivých slovních druhů) a vedením projektu byl pověřen N. Savický.
Heslář slovníku vycházel z čtyřsvazkového Slovníku spisovného jazyka českého (1960 – 1971), kromě toho byl do něho zahrnut i lexikální materiál z mnoha překladových i výkladových odborných slovníků a encyklopedií (jsou v něm obsažena i hesla encyklopedického charakteru, jako jsou zeměpisné názvy, jména významných osobností apod.), ale také z vlastní excerpce lexika z tisku i beletrie. Na tvorbě slovníku se podílel poměrně velký lexikografický kolektiv, slovníkový materiál procházel několika fázemi zpracování, mimo jiné i bohemistickou a rusistickou redakcí, na správnost terminologie dohlížel odborník-terminolog. Po závěrečné redakci byl text slovníku ve strojopisných sešitech odesílán do partnerského ústavu v SSSR k jazykové revizi.
Dokončené první dva díly byly odevzdány do nakladatelství Academia počátkem roku 1990, byly však vráceny s odůvodněním, že vydávání slovníku není aktuální. Práce na posledním, pátém svazku byly proto postupně utlumovány a slovník zůstal nedokončen. Rukopis čítající 21 834 strany strojopisného textu zůstal dlouhá léta uložen ve Slovanském ústavu AV ČR nevyužitý. V nedávné době se však kolektivu interních a externích pracovníků pod vedením I. Krejčířové podařilo rukopis oskenovat, provést v něm technické úpravy a převést ho do podoby elektronické databáze. Hesla posledních dvou částí, která se dochovala v podobě nepřepsaných lístečků, byla postupně vkládána do databáze a redigována, zcela chybějící úseky byly kompletně zpracovány. Slovník obsahuje velké množství velmi cenného a podrobně zpracovaného lexikografického materiálu, proto jsme se rozhodli zpřístupnit ho uživatelům v digitalizované podobě i přes to, že – vzhledem k jeho značnému rozsahu – nebylo možné provést revizi a aktualizaci textu, a řada hesel tak zůstává poplatná době svého vzniku. Elektronická podoba naproti tomu nabízí nové možnosti vyhledávání slov (viz Možnosti filtrování).
Ukrajinsko-český slovník neologizmů
Předkládaný materiál doplňuje dvoudílný Ukrajinsko-český slovník[1] těmi složkami slovní zásoby, v nichž se zřetelně odrážejí dynamické změny posledních desetiletí. V těchto letech, kdy ukrajinská společnost prochází zásadními společenskými proměnami, vystupuje naléhavě do popředí potřeba pojmenovat jevy související s novým uspořádáním společnosti, se vznikem nových vědních oborů, přeměnou národního hospodářství, veřejné správy apod. Podobně jako v češtině se objevují nová slova ve sféře odborné i poloprofesionální – v oblasti počítačové techniky, elektroniky, reklamy, sportu aj., často jako přejímky z cizích jazyků, anglicizmy, evropeizmy. Současně se do úzu dostávají dříve ve slovnících tabuizovaná slova z nejrůznějších slangů (mládežnického, městského, kriminálního apod.). Neologický materiál zahrnuje i slova a slovní spojení, která nejsou v dřívějších slovnících zachycena (často rovněž z důvodů tabuizace), jako je např. slovní zásoba týkající se národní etikety (pozdravy, oslovení aj.), religiozity, společenských jevů předtotalitního období. Proto se slovník neologizmů, navazující na již zpracovanou základní slovní zásobu daného jazyka, nutně jeví jako značně nesourodý.
Lexikální databáze jihokarpatských nářečí z materiálů Ivana Paňkevyče
Lexikální databáze jihokarpatských nářečí z materiálů I. Paňkevyče vznikla ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i., digitalizací kartotéky k zamýšlenému slovníku jihokarpatských ukrajinských nářečí Ivana Paňkevyče. Paňkevyč svou slovníkovou kartotéku sbíral a rozšiřoval od zač. 20. let. 20. století do své smrti v r. 1958. Současná elektronická lexikální databáze poprvé zpřístupňuje tento cenný materiál badatelům i zájemcům z řad široké veřejnosti. Elektronická podoba zpracování usnadňuje badatelské využití lexikálních materiálů.
Mudra 2.0: Hornolužicko-český slovník
Slovník představuje digitální a doplněné znění nedokončeného hornolužickosrbsko-českého slovníku Jiřího Mudry (1921 – 2009) – vychází z jeho lístkové kartotéky (cca 100 tisíc lístků) a textového souboru slovníku s plánovanou velikostí cca 30 – 40 tisíc hesel. Veškerý materiál prochází jazykovou korekturou podle poslední pravopisné reformy, aktualizovány jsou i české ekvivalenty a doplňovány jsou další informace, odkazy a chybějící hesla. Všechny naskenované kartotéční lístky jsou zveřejněny a přiřazeny k jednotlivým heslům.
Dosud je zpracováno a zveřejněno prvních tisíc hesel (A – Błóta), zbylá hesla zveřejňujeme v nedokončené podobě. Slovník bude postupně rozšiřován a pravidelně aktualizován.
Slovník je zpracováván ve spolupráci Společnosti přátel Lužice, Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., a Ústavu Českého národního korpusu a finančně podpořen Nadací lužickosrbského národa (Załožba za Serbski lud).
Databáze ruských emigrantů v meziválečném Československu
V r. 1993 byl ve Slovanském ústavu AV ČR zahájen výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu, zaměřený na informační, historické, literární a vědecké badatelské aspekty emigrantologie. Během téměř třiceti let se podařilo nashromáždit obrovské množství životopisných materiálů o ruské emigraci, které se staly základem personální databáze emigrantů, kteří do Československa přišli po roce 1917. Dalšími významnými zdroji se stala osobní kartotéka a archiv Mgr. Anastázie Kopřivové a kartotéka Slovanské knihovny, jejímž autorem byl PhDr. Jiří Vacek. Všechny tři vznikaly v průběhu mnoha let a obsahují unikátní informace, získávané nejen při studiu nejrůznějších pramenů, ale především od samotných emigrantů, jejich potomků a pamětníků. Základními prameny při tvorbě hesel byly kromě zmiňovaných databází a odborné literatury archivní materiály z ruských, českých a slovenských archivů. Při získávání informací byly využity i oficiální dokumenty nebo místní kroniky z obcí, kde emigranti žili.