Edice Věda kolem nás je sou­bor pro­pa­gač­ních seši­tů slou­ží­cích k pre­zen­ta­ci vědy, její his­to­rie a aktu­ál­ních výsled­ků stře­do­škol­ským stu­den­tům, uči­te­lům a šir­ší veřej­nos­ti. Jejím cílem je pře­hled­ným a sro­zu­mi­tel­ným způ­so­bem adre­sá­ty sezna­mo­vat s jed­not­li­vý­mi podo­ba­mi vědy a výzku­mu, ale také s exis­ten­cí a výzku­mem jed­not­li­vých pra­co­višť Akademie věd. Edici vydá­vá Nakladatelství Academie ve spo­lu­prá­ci s těmi pra­co­viš­ti, kte­ré mají zájem se tou­to for­mou před­sta­vit veřej­nos­ti. Každý sva­zek pro­to při­ne­se rov­něž při­mě­ře­nou infor­ma­ci o pra­co­viš­ti, jenž jej vytvo­řil. Řídícím orgá­nem edi­ce je její redakč­ní rada usta­ve­ná Radou pro popu­la­ri­za­ci vědy.

Autor: PhDr. Dana Hašková
Věda kolem nás 89. Prostory spo­leč­né paměti.

Po revo­lu­ci v r. 1917 utí­ka­ly před bol­še­vi­ky z Ruska na Západ tisí­ce lidí. Mezi země­mi, kte­ré těm­to emi­gran­tům pomá­ha­ly, zau­jí­ma­la Československá repub­li­ka zvlášt­ní mís­to. V r. 1921 vlá­da schvá­li­la tzv. Ruskou pomoc­nou akci, kte­rá pro­bí­ha­la až do r. 1936. Emigranti při­jíž­dě­li do ČSR dokon­čit stu­dia, pokra­čo­vat ve vědec­kých a peda­go­gic­kých pra­cích, zaklá­da­li zde rus­ká a ukra­jin­ská škol­ní zaří­ze­ní růz­ných stup­ňů. 
Když v r. 1928 zahá­jil Slovanský ústav fak­tic­ky svo­ji čin­nost, spo­ji­la s ním svůj dal­ší vědec­ký život i řada význam­ných rus­kých i ukra­jin­ských věd­ců a pro­fe­so­rů, kte­ří se v něm nadá­le věno­va­li odbor­né čin­nos­ti. Všichni tito čle­no­vé Slovanského ústa­vu z řad emi­gra­ce v Československu buď strá­vi­li ale­spoň část své­ho živo­ta, nebo ho čas­to navště­vo­va­li a pořá­da­li zde před­náš­ky. Kromě toho byli mezi zahra­nič­ní­mi čle­ny ústa­vu dal­ší emi­gran­ti, kte­ří však trva­le žili jin­de v zahra­ni­čí. Do začát­ku dru­hé svě­to­vé vál­ky se tak čle­ny ústa­vu sta­lo cel­kem 54 věd­ců z řad rus­ké a ukra­jin­ské emi­gra­ce. 
Od r. 1993 pro­bí­há ve Slovanském ústa­vu výzkum dějin rus­ké emi­gra­ce v mezi­vá­leč­ném Československu, zamě­ře­ný na infor­mač­ní, his­to­ric­ké, lite­rár­ní a vědec­ké bada­tel­ské aspek­ty emi­gran­to­lo­gie. Výsledkem prá­ce bada­te­lů se během násle­du­jí­cích let sta­ly nejen pub­li­ka­ce růz­né­ho dru­hu, kte­ré význam­ně při­spě­ly k roz­vo­ji výzku­mu dané­ho obo­ru v České repub­li­ce, ale i výsta­vy urče­né širo­ké veřej­nos­ti. Emigranti se podí­le­li na roz­vo­ji naší vědy, kul­tu­ry a umě­ní, podí­le­li se na význam­ných stav­bách, dosa­ho­va­li spor­tov­ních úspě­chů. Slovanský ústav se tak již téměř tři dese­ti­le­tí sna­ží ale­spoň čás­teč­ně při­po­mí­nat jejich záslu­hy a vytvo­řit solid­ní mate­ri­á­lo­vou základ­nu pro dal­ší výzkumy.

Brožura ke stažení

Autoři: František Čajka, Martina Čechová, Václav Čermák, Martina Chromá, Vladislav Knoll, Václav Konzal, Petra Melichar, Štefan Pilát a Kateřina Spurná
Věda kolem nás 72. Prostory spo­leč­né paměti.

Staroslověnské písem­nic­tví na Velké Moravě a ve stře­do­vě­kých Čechách tvo­ří pod­stat­nou a nedíl­nou část čes­ké­ho písem­nic­tví, kul­tu­ry a vzdě­la­nos­ti. Zároveň je také sou­čás­tí širo­ké­ho prou­du slo­van­ské­ho písem­nic­tví, kte­ré se roz­vi­nu­lo zejmé­na u již­ních a východ­ních Slovanů. V před­lo­že­né pub­li­ka­ci pře­hled­ným způ­so­bem před­sta­vu­je­me pře­de­vším výsled­ky lite­rár­ní čin­nos­ti, kte­ré vychá­ze­ly z cyri­lo­me­to­děj­ské­ho díla na Velké Moravě a kte­ré byly, jako jeho pokra­čo­vá­ní, sou­čás­tí kul­tu­ry stře­do­vě­kých Čech.
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., je jedi­ným aka­de­mic­kým pra­co­viš­těm v České repub­li­ce, kte­ré se před­sta­ve­nou pro­ble­ma­ti­kou zabý­vá jak ve vel­mi širo­kém tema­tic­kém zábě­ru, tak růz­ným způ­so­bem zpra­co­vá­ní (lexi­ko­gra­fic­ké prá­ce, čin­nost edič­ní, vědec­ké stu­die a mono­gra­fie). Představenou pub­li­ka­ci při­pra­vi­li čle­no­vé oddě­le­ní pale­o­slo­ve­nis­ti­ky a byzantologie.

Brožura ke stažení

Autoři: Helena Ulbrechtová, Siegfried Ulbrecht, Kerstin Susanne Jobst
Věda kolem nás 98. Výzvy a otázky.

Projekt Krym – his­to­ric­ké, lite­rár­ní a kul­tur­ní reflexe, kte­rý tato bro­žu­ra před­sta­vu­je, je rea­li­zo­ván spo­leč­ně s Vídeňskou uni­ver­zi­tou (prof. Dr. Kerstin Susanne Jobstová, Ústav výcho­do­ev­rop­ských dějin). Tým toho­to pro­jek­tu se sklá­dá z inter­ních a exter­ních čle­nů, kte­ří se spe­ci­a­li­zu­jí na pro­ble­ma­ti­ku Krymu, z České repub­li­ky, Německa, Rakouska, Izraele, Ruska a Ukrajiny. Cílem pro­jek­tu je dále roz­ví­jet vědec­ký dis­kurs o Krymu a záro­veň tuto pro­ble­ma­ti­ku zpřístup­nit čes­ké­mu pub­li­ku. 
Projekt je sou­čás­tí aka­de­mic­ké­ho pro­gra­mu Strategie AV21 – Evropa a Stát. Mezi civi­li­za­cí a bar­bar­stvím, z nějž zís­ká­vá finanč­ní pod­po­ru.
Brožura před­sta­vu­je odraz Krymu nejen v kla­sic­ké lite­ra­tu­ře, ale i v sou­čas­ných inter­ne­to­vých memech a příspěvcích.

Brožura ke stažení

Autoři: František Čajka, Martina Chromá, Vladislav Knoll, Štefan Pilát, Kateřina Spurná
Věda kolem nás 74. Co to je.

Projekt GORAZD: Digitální por­tál sta­ro­slo­věn­šti­ny zpří­stup­ní širo­ké odbor­né i laic­ké veřej­nos­ti na strán­kách www.gorazd.org výsled­ky dlou­ho­le­té prá­ce čes­ké pale­o­slo­ve­nis­ti­ky: monu­men­tál­ní čtyř­díl­ný Slovník jazy­ka sta­ro­slo­věn­ské­ho (1966 – 1997) včet­ně Dodatků k I. dílu Slovníku jazy­ka sta­ro­slo­věn­ské­ho (2016), ukáz­ko­vou část roz­ší­ře­né­ho nové­ho vydá­ní Slovníku nej­star­ších sta­ro­slo­věn­ských pamá­tek (prv­ní vydá­ní 1994), prv­ní vyda­ný sva­zek Řecko-sta­ro­slo­věn­ské­ho inde­xu (2014) a jedi­neč­nou sta­ro­slo­věn­skou kar­to­té­ku číta­jí­cí přes mili­on kar­to­téč­ních líst­ků. Mezi výstu­py pro­jek­tu budou pat­řit také spe­ci­ál­ní soft­wa­ro­vé nástro­je urče­né pro digi­ta­li­za­ci více­ja­zyč­ných slov­ní­ků výkla­do­vé­ho či ency­klo­pe­dic­ké­ho typu.

Brožura ke sta­že­níAnglická ver­zeRuská ver­ze

Autor: Julie Jančárková
Věda kolem nás 40. Osobnosti.

Nikolaj Lvovič Okuněv pat­ří k vel­mi význam­ným, a přes­to málo zná­mým his­to­ri­kům umě­ní. Zaujímá význam­né mís­to zejmé­na v obo­rech sta­ro­rus­ké­ho a stře­do­vě­ké­ho srb­ské­ho umě­ní v Rusku a ve stá­tech býva­lé Jugoslávie. Věnoval se výzku­mu a záchra­ně armén­ských a srb­ských pamá­tek. V Čechách je jeho jmé­no zná­mé prak­tic­ky jen úzké­mu okru­hu odbor­ní­ků, ačko­liv zde šest­náct let půso­bil a před­ná­šel a závě­ry jeho výzku­mu hrá­ly ve vývo­ji dějin umě­ní význam­nou roli.

Brožura ke stažení

Autor: Vladimír Vavřínek
Věda kolem nás 46. Osobnosti.

Msgre Prof. ThDr. František Dvorník (14. 8. 1893 – 4. 11. 1975) je obec­ně uzná­ván jako jeden z před­ních byzan­to­lo­gů 20. sto­le­tí na svě­to­vé úrov­ni; v ději­nách čes­ké byzan­to­lo­gie byl pak beze spo­ru nej­vět­ší a nej­vý­znam­něj­ší osob­nos­tí vůbec. Díky své­mu zahra­nič­ní­mu půso­be­ní je dnes znám spíš ve svě­tě než v České repub­li­ce, přes­to­že pat­řil k zakla­da­te­lům Slovanského ústa­vu a do pově­do­mí se ved­le význam­ných vědec­kých pra­cí zapsal i svým veřej­ným působením.

Brožura ke stažení

Autor: Vladislav Knoll
Věda kolem nás 122. Prostory spo­leč­né paměti.

Církevněslovanská kul­tu­ra, kte­rá roz­kvé­ta­la ve stře­do­vě­ku a raném novo­vě­ku na úze­mí dneš­ní­ho Rumunska a Moldavské repub­li­ky, pat­ří mezi nej­o­ri­gi­nál­něj­ší „potom­ky“ cyri­lo­me­to­děj­ské misie. Jazyk vychá­ze­jí­cí ze sta­ro­slo­věn­šti­ny zde totiž plnil podob­nou roli jako lati­na v čes­kých zemích. Vzhledem ke spe­ci­fic­kým meto­dám jazy­ko­vé výu­ky a míše­ní růz­ných tra­dic jsou však pro­je­vy této psa­né kul­tu­ry jazy­ko­vě vel­mi pes­t­ré. Studium této pozo­ru­hod­né kul­tu­ry sto­jí­cí na sty­ku střed­ní, východ­ní a jiho­vý­chod­ní Evropy nám může pomo­ci pocho­pit mecha­nismy sou­ži­tí růz­ných kul­tur­ních tra­dic a jazy­ků ve stře­do­vě­ku a raném novo­vě­ku. Vzhledem k tomu, že prá­vě jazy­ko­vé a kul­tur­ní ději­ny jsou zákla­dem iden­ti­ty sou­čas­ných evrop­ských náro­dů, objek­tiv­ní stu­di­um podob­ných kul­tur­ních are­á­lů nám pomá­há lépe poro­zu­mět sou­čas­nos­ti. Tento výzkum je pod­po­řen výzkum­ným pro­gra­mem Anatomie evrop­ské spo­leč­nos­ti v rám­ci Strategie AV 21.

Brožura ke stažení

Autor: Michal Vašíček, Růžena Šišková
Věda kolem nás 55. Pro všed­ní den.

Termín jiho­kar­pat­ská náře­čí ozna­ču­je výcho­do­slo­van­ské dia­lek­ty na úze­mí dneš­ní zakar­pat­ské oblas­ti na Ukrajině a na seve­ro­vý­cho­dě Slovenska. Hovoří jimi etni­kum kar­pat­ských Rusínů, jehož pří­sluš­ní­ci se obvykle pova­žu­jí za sou­část ukra­jin­ské­ho náro­da nebo za samo­stat­ný národ. Výzkum jiho­kar­pat­ských náře­čí má v čes­kých aka­de­mic­kých pra­co­viš­tích dlou­ho­le­tou tra­di­ci, saha­jí­cí do dob prv­ní Československé repub­li­ky, jejíž sou­čás­tí byla i domo­vi­na kar­pat­ských Rusínů – Podkarpatská Rus. O pozná­ní jiho­kar­pat­ských náře­čí se zaslou­žil pře­de­vším I. Paňkevyč, kte­rý popsal jejich fone­ti­ku a mor­fo­lo­gii, po celý život také sbí­ral mate­ri­á­ly pro nářeč­ní slov­ník. Po dru­hé svě­to­vé vál­ce se výzkum zamě­řo­val na jiho­kar­pat­ská náře­čí východ­ní­ho Slovenska, kam byly v letech 1957 – 1967 orga­ni­zo­vá­ny pra­vi­del­né dia­lek­to­lo­gic­ké expe­di­ce vede­né O. Leškou a A. Kurimským. Materiály těch­to expe­dic a mate­ri­á­ly I. Paňkevyče jsou ucho­vá­vá­ny a zpra­co­vá­vá­ny ve Slovanském ústa­vu AV ČR, v. v. i., kde v sou­čas­né době vzni­ká elek­tro­nic­ká lexi­kál­ní data­bá­ze jiho­kar­pat­ských náře­čí. V roce 2011 byl zahá­jen nový terén­ní výzkum na úze­mí Slovenska a Ukrajiny, jehož cílem je sběr sou­čas­né­ho nářeč­ní­ho mate­ri­á­lu. Z lin­gvis­tic­ké­ho hle­dis­ka budí jiho­kar­pat­ské dia­lek­ty mimo­řád­ný zájem jed­nak pro své archaic­ké rysy, jed­nak pro inten­ziv­ní kon­takt se zápa­doslo­van­ský­mi jazy­ky a dal­ší­mi jazy­ky kar­pat­ské­ho areálu.

Brožura ke stažení

Autor: Iveta Krejčířová
Věda kolem nás 128. Co to je.

Dvojjazyčná lexi­ko­gra­fie má ve Slovanském ústa­vu dlou­ho­le­tou tra­di­ci. V prů­bě­hu dese­ti­le­tí se tak obje­vi­ly Rusko-čes­ký slov­ník, Velký rus­ko-čes­ký slov­ník, Česko-pol­ský slov­ník, Polsko-čes­ký slov­ník, Bulharsko-čes­ký slov­ník, Česko-maďar­ský slov­ník, Rumunsko-čes­ký slov­ník, Makedonsko-čes­ký slov­ník, Srbo­char­vát­sko-čes­ký slov­ník, těs­ně před dokon­če­ním je Slovinsko-čes­ký slov­ník. Postupem času se pozor­nost zamě­ři­la hlav­ně na oblast rusis­tic­kou a ukra­ji­nis­tic­kou. Vznikl tak pětisvaz­ko­vý Velký čes­ko-rus­ký slov­ník a dále dvou­svaz­ko­vý Česko-rus­ký slov­ník a Rusko-čes­ký slov­ník. Zkušenosti se pře­dá­va­ly z gene­ra­ce na gene­ra­ci a tra­di­ce neby­la pře­ru­še­na ani po roce 1989. Nové slov­ní­ky Rusko-čes­ký a čes­ko-rus­ký slov­ník neo­lo­gi­z­mů, Velký čes­ko-rus­ký slov­ník na CD-ROM i v kniž­ní podo­bě zahr­no­va­ly novou slov­ní záso­bu. Přelomovou se sta­la Rusko-čes­ká elek­tro­nic­ká slov­ní­ko­vá data­bá­ze – prv­ní slov­ník vytvo­ře­ný v elek­tro­nic­ké podo­bě, včet­ně ver­ze pro mobil­ní tele­fo­ny. Velký čes­ko-rus­ký slov­ník, zpra­co­vá­va­ný od sedm­de­sá­tých do počát­ku deva­de­sá­tých let minu­lé­ho sto­le­tí, dosud ale nevy­da­ný, je nyní dokon­čo­ván a také pře­vá­děn do elek­tro­nic­ké podo­by. Vydány byly i dvou­svaz­ko­vý Ukrajinsko-čes­ký slov­ník, Ukrajinsko-čes­ký a Česko-ukra­jin­ský slov­ník a, v elek­tro­nic­ké podo­bě, Ukrajinsko-čes­ký slov­ník neo­lo­gi­z­mů.

Brožura ke stažení