Oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur

Pracoviště se kromě tradičního výzkumu dějin slavistiky soustředí na výzkum slovanských literatur ve 20. a 21. století v evropském kontextu, částečně i s přesahem do českého prostředí. Kromě jednotlivých národních literatur se zabývá i tématy interdisciplinárními, jako např. reflexí politického myšlení v literatuře, traumatickou pamětí totalitních režimů v polské, ruské a německé literatuře nebo obrazem Krymu v ruské literatuře. Důležitou součástí je výzkum ruské meziválečné emigrace a jejího přínosu české vědě a umění.

Oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur působí jak v oblasti domácí literárněvědné slavistické tradice, založené na komparativním pojetí slovanských literatur, tak i v kontextu literárněvědné evropské slavistiky, zkoumající inter- a transkulturní dialog evropských kultur a literatur. Výzkum je soustředěn do tří okruhů. 

Dějiny slavistiky, mezislovanských literárních a kulturních vztahů a literatur do počátku 20. století

Vydáním čtyř svazků knižní bibliografie byl ukončen rozsáhlý bibliografický projekt Slavica v české řeči. Záznamy byly čerpány z unikátní kartotéky časopiseckých i knižních překladů ze slovanských jazyků do češtiny, budované od 50. let 20. století a čítající cca 2 000 000 záznamů. Knižně jich bylo doposud zpracováno 15 700, do elektronické podoby bylo dále převedeno dalších 15 135 záznamů ve dvou různě strukturovaných databázích. 
Průběžně vydáváme rukopisné literární a dokumentární památky z dějin české a slovenské slavistiky; v minulých letech byly k vydání zpracovány např. dosud nepublikované spisy K. J. Erbena o slovanském bájesloví, komentované vydání dvou neznámých rukopisů Štefana Krčméryho; komentovaná edice výboru z literárněvědného díla Karla Krejčího a první publikace s tématem česko-bulharských literárních a kulturních vztahů. V současnosti probíhá historicko-etnologický výzkum dosud nezveřejněných sběrů lidové slovesnosti Franka Wollmana, je připravována edice korespondence Josefa Kalouska se Sávou Chilandarským či další publikace věnující se bulharské literatuře období moderny a její české reflexi.

Studium slovanských literatur 20. století

Studium slovanských literatur 20. století se oproti dřívější užší specializaci na mezislovanské vztahy soustřeďuje především na výzkum určitých fenoménů či pojmů procházejících napříč evropskými literaturami. Východiskem jsou česko-německé vztahy a rusko-německý kulturní kontext, jak byl reflektován i v českém prostředí. V letech 2005 – 2009 probíhal výzkum paradigmatu „Východ – Západ“ v různých aplikacích i ve svých proměnách ve slovanském a neslovanském prostředí. Byla rozšířena spolupráce především se středoevropskými slavisty a literárními vědci, která vyvrcholila v roce 2009 na mezinárodní vědecké konferenci a v rozsáhlé týmové monografii o problematice vztahu „Východu a Západu“ v evropských kulturách a literaturách.

Na tento projekt navázal specializovanější výzkum reflexe lidského vědění v evropské literatuře Literatura a vědění/​Literatur und Wissen, v němž se čeští badatelé spolu s kolegy z Německa a Švédska zamýšleli nad tím, v jakých formách recipuje krásná literatura vědecké či náboženské myšlení. Mezinárodní tým se setkal v Praze v roce 2014 na konferenci a vydal publikaci Literatur und menschliches Wissen. Analysen zu einer grenzüberschreitenden Beziehung, která vyšla v roce 2018 v berlínském nakladatelství Kulturverlag Kadmos. Reflexe myšlení v literatuře byla rozvíjena také v projektu o ruském imperiálním myšlení, který byl završen vydáním týmové publikace Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění. Tradice a transformace.

V letech 2016 – 2019 probíhal výzkum literární reflexe kolektivního traumatického zážitku holokaustu v polské literatuře a totalitních režimů ve 20. století. V nakladatelství Peter Lang vyšla v roce 2019 týmová kniha „Kontaminierte Landschaften“. Mitteleuropa inmitten von Krieg und Totalitarismus. Eine exemplarische Bestandsaufnahme anhand von literarischen Texten a v roce 2020 vyšla monografie o chronotopu tzv. varšavského ghetta. V roce 2016 byl zahájen projekt věnovaný toposu Krymu jako křižovatce kulturní, historické a literární paměti a nezřídka také jako místu utopických politických tužeb Ruska. V roce 2022 byla vydána kolektivní monografie s názvem Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii. V současnosti je připravována další kolektivní monografie, tentokrát v němčině. Začínáme s výzkumem traumatické a posttraumatické paměti a jejích projevů v současných (převážně) slovanských literaturách. Prvním počinem v této oblasti byl workshop uspořádaný společně s Ústavom svetovej literatúry SAV v Bratislavě, který proběhl 17. a 18. října 2022 v Praze.

Zkoumáme i moderní slovanské literatury (především ruskou, polskou a bulharskou) a takové jejich aspekty, které doposud nebyly ve větším měřítku probádány (např. bulharská neoficiální literatura a disent). V této oblasti vznikají nejčastěji autorské monografie.

Výzkum ruské emigrace v meziválečném Československu

Výzkum ruské emigrace v meziválečném Československu prováděný ve Slovanském ústavu je svým obsahem i rozsahem v českém prostředí ojedinělý a nejkomplexněji pojatý. Vychází z databáze osob, institucí a partnerských institucí ruské emigrace v ČSR systematicky budované od konce 20. století a čítající cca 3 000 údajů. Část výzkumů je věnována literární činnosti ruských emigrantů v ČSR, nově pozornost směřuje také ke zhodnocení vědeckého přínosu ruských emigrantů českému prostředí. Byl rovněž vybudován a zpracován rozsáhlý zvukový archiv („oral history“) dokumentující fenomén emigrace jako předmět vzpomínek. V posledních letech byla připravena edice komentovaných přepisů osobních vzpomínek některých ruských emigrantů a vydána monografie věnující se vědeckému odkazu historika umění Nikolaje Okuněva, který strávil velkou část života v československé emigraci a působil rovněž ve Slovanském ústavu. Ukončen byl projekt nové klasifikace a vědeckého popisu ruského výtvarného umění ve sbírce Galerie výtvarného umění v Náchodě (která zahrnuje právě díla ruských emigrantů), rozšířený o velký výstavní projekt realizovaný ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií na Hluboké. V současnosti probíhá příprava ruské a české verze lexikonu ruské meziválečné emigrace a byl zahájen výzkum Kondakovova archivu v Praze. V letech 2016 – 2017 probíhala ve smluvní spolupráci s Památníkem národního písemnictví v Praze příprava výstavy Zkušenost exilu. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu, jejíž vernisáž se uskutečnila dne 15. 6. 2017 v letohrádku Hvězda.
V roce 2021 vyšla ruskojazyčná verze rozsáhlého biografického slovníku ruské meziválečné emigrace a v tisku je její doplněná česká verze. Byl zahájen výzkum Kondakovova archivu v Praze a je připravován druhý dvojjazyčný díl vzpomínek ruských emigrantů. Ke spuštění na webu SLÚ jsou připraveny dvě databáze – biografický slovník a bibliografie ruských emigrantů v československém tisku. Před dokončením je třetí databáze emigrantských institucí a organizací.
Dalším aktuálním úkolem je příprava výstavy o přínosu technické a přírodovědné emigrace z území bývalého Ruského impéria meziválečnému Československu, která se uskuteční v září – říjnu 2023 ve výstavních prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.