Mgr. Jakub Mikulecký, Ph.D.

Zaměření vědecké činnosti
  • dějiny bulharské literatury 20. století
  • bulharská neoficiální literatura v letech 1944 – 1989 v širší perspektivě zemí bývalého východního bloku
  • bulharská exilová literatura (1944 – 1989)
  • paměť a trauma v bulharském literárním kontextu
portrét

Současné projekty

Autorský monografický projekt Bulharská literatura v exilu. Projekt zkoumá literární produkci bulharského exilu v letech 1944 – 1989 v zemích tehdejšího geopolitického Západu.

Stručný profesní životopis

od 2018: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. (oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur)

2013 – 2016: doktorské studium (Ph.D.) v oboru slovanských literatur na Filologické fakultě Plovdivské univerzity „Paisij Chilendarski“ (Bulharsko)

2010 – 2012: navazující magisterské studium, obor Kulturně historická slavistika, FF Univerzita Pardubice

2007 – 2010: bakalářské dvouoborové studium (historie + slavistická studia zemí EU), FF Univerzita Pardubice

Obálka publikace
Mezi dis­en­tem, under­groun­dem a šedou zónou. Neoficiální bul­harská lit­er­atu­ra 1944 – 1989

Výběrová bibliografie

Monografie

Mezi disentem, undergroundem a šedou zónou. Neoficiální bulharská literatura 1944 – 1989. Praha: Academia /​Slovanský ústav AV ČR, 2021, 511 s. 

Články v časopisech a sbornících

Paměť kolektivizace v obrazech bulharské poválečné literatury. Slavia, roč. 92, č. 4 (2023), s. 425 – 447.

Elasticita paměti. Židovská otázka ve „velkém Bulharsku“ (1941 – 1944). Porta Balkanica, č. 1 – 2, ročník XIV, 2023, s. 19 – 24.

Един евреин с наранената българска душа. Емигрантското творчество на Алберт Михаел. В: Научни трудове, год. 60, кн. 1, сб. Б, 2022 (Филология), с. 11 – 26.

Na obranu bezvládí: literatura bulharského anarchistického exilu po roce 1944. Slavica Litteraria. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Roč. 25, č. 1 (2022), s. 125 – 147.

Náhorní plošina. Dystopické vize Vladimira Svintily. Porta Balkanica, č. 1 – 2, ročník XII, 2021, s. 19 – 24.

Kremikovská ocelárna jako literární topos. Bulharská poválečná literatura ve střetu diskurzů. Slavia, 90, 2021, sešit 3, s. 290 – 305.

Srpen 1968 a bulharská literatura. Studia Ethnologica Pragensia, č. 2 (2020), s. 13 – 24.

Култура и контракултура. Инвазия на кентаврите в социалистическия рай. Славянски диалози. Год. XVI, 2019, кн. 24, с. 7 – 34.

Между самиздата и библиофилията. Неофициални издания на българската поезия в периода на НРБ (1946 – 1989 г.). Дзяло [е‑списание], год. VII, 2019, бр. 15.

Студентският алманах „НЛО“ – самиздатът като контракултурен акт (1978 – 1979). Балканистичен форум, год. 28, № 3 (2019), с. 23 – 33. Благоевград, 2019.

Egon Bondy; básník a filosof. Filosofické paradigma českého literárního undergroundu. Homo bohemicus, č. 3 – 4 (2018). Sofie: Paradigma, 2018, s. 68 – 87.

Няколко наблюдения върху руския „постхуманизъм“. Юрий Мамлеев като метафизически националист. В: Научни трудове: Филология, кн. 1, сб. В, 2017. Пловдив: Университетско издателство „Паисий Хилендарски“, 2017, с. 172 – 180.

Literární obraz bogomilů ve dvou filosoficko-historizujících prózách Emilijana Staneva jako aluze na komunistickou totalitu. Slavia, roč. 86, 2017, sešit 1. Praha, 2017, s. 39 – 44.

Ролята на Юрий Мамлеев в контекста на руския литературен ъндърграунд. В: Научни трудове, том 54. кн.1, сб. А. Пловдив, 2016, с. 464 – 473.

Егон Бонди – няколко бележки към поетиката на тоталния реализъм. В: Научни трудове, Филология, том 53, кн.1, сб. В. Пловдив, 2015, с. 409 – 420.

Романът на Егон Бонди „Братя Рамазови” – интертекстуални аспекти. В: Словото – традиции и модерност. Сб. с доклади от XVII национална конференция за студенти и докторанти, Пловдив, 2015 г. Пловдив, 2016, с. 311 – 320.

Драматургията на Егон Бонди в контекста на чешката литература. Славянски диалози – Списание за славянски езици, литератури и култури, година XI, книжка 15. Пловдив, 2014, с. 145 – 155.