Bulharská exilová literatura po roce 1944

Řešitel: Mgr. Jakub Mikulecký, Ph.D.

Poskytovatel
  • SLÚ AV ČR

2020-

Střednědobý projekt mapuje vývoj poezie, prózy a dramatu především v západoevropských a severoamerických centrech bulharské politické emigrace v době studené války. Velký důraz je kladen na diskurzivitu a ideologickou heterogenitu bulharského exilu.
Objektem výzkumu je textový korpus zahrnující především krásnou literaturu psanou a vydanou v bulharštině, v menší míře i literaturu publicistickou, memoárovou, politologickou, sociologickou, historiografickou a filosofickou. Bulharská exilová literatura v letech 19441989 byla vydávána ve významných centrech bulharské poválečné emigrace: především v Mnichově a Paříži, v menší míře potom v Bruselu, Londýně, Vídni, Madridu, Curychu, New Yorku a dalších městech ve Spojených státech. Na základě kritického studia těchto vydání bude možno objektivně odpovědět na otázky, v čem byla situace bulharské exilové literatury specifická ve srovnání s ostatními národními případy, jaká byla specifika financování a jakými způsoby se tato literatura, která byla ve své podstatě jakousi manifestací protitotalitních a protikomunistických diskurzů, dostávala ke čtenářům v Bulharské lidové republice, kde narušovala ideologický monopol a bořila pečlivě budovanou image nejvěrnějšího sovětského satelitu. Z autorů, jejichž tvorba bude pro stávající výzkum klíčová, lze uvést tato jména: Georgi Markov, Atanas Slavov, Tončo Karabulkov, Christo Ognjanov, Stefan Marinov, Nedjalko Gešev, Christo Bojadžiev, Ženi Zaimovová a další. Výsledkem probíhajícího výzkumu bude autorská monografie.