Oddělení paleoslovenistiky a byzantologie

Paleoslovenistická sekce se zabývá studiem staroslověnského a církevněslovanského jazyka a písemnictví s důrazem na památky pocházející z území dnešní České republiky (velkomoravské období, rané přemyslovské Čechy, činnost Emauzského kláštera v Praze). Výstupy tohoto výzkumu jsou například rozsáhlé staroslověnské slovníky a kritická vydání staroslověnských a církevněslovanských textů. Byzantologická sekce se zaměřuje na výzkum reálií Byzantské (Východořímské) říše, a to zejména z pohledu archeologie, historie a slovansko-byzantských vztahů.

Elektronický slovník jazyka staroslověnského Řecko-staroslověnský index Slovník nejstarších staroslověnských památek

Paleoslovenistická sek­ce Oddělení pale­o­slo­ve­nis­ti­ky a byzan­to­lo­gie se zabý­vá stu­di­em sta­ro­slo­věn­ské­ho a cír­kev­něslo­van­ské­ho jazy­ka a písem­nic­tví. Současný výzkum se zamě­řu­je pře­de­vším na památ­ky pochá­ze­jí­cí z vel­ko­mo­rav­ské­ho obdo­bí a na tex­ty psa­né v cír­kev­ní slo­van­šti­ně čes­ké redak­ce, kte­ré vznik­ly na úze­mí čes­ké­ho stá­tu v 10. a 11. sto­le­tí, pří­pad­ně za vlá­dy Karla IV. a v době před­hu­sit­ské v Emauzském kláš­te­ře v Praze. Pracoviště se věnu­je ved­le dlou­ho­do­bých lexi­ko­gra­fic­kých úko­lů také vydá­vá­ní kri­tic­kých edic sta­ro­slo­věn­ských a cír­kev­něslo­van­ských tex­tů, např. vydá­ní Grigorovičova pari­mej­ní­ku či nově nale­ze­né čás­ti Sinajského žal­tá­ře nebo roz­sáh­lé edi­ce čes­ko­cír­kev­něslo­van­ské­ho pře­kla­du XL homi­lií na evan­ge­lia Řehoře Velikého (Besědy), Církevněslovanské legen­dy o sva­té Anastázii, Staroslověnské mod­lit­by pro­ti ďáblu, apo­kry­fu Otázky Bartolomějovy a čes­ko­hla­hol­ské památ­ky Česká bib­le Hlaholská či Staročeský Hlaholský Comestor. Stranou zájmu nezů­stá­va­jí ani otáz­ky slo­van­ské litur­gie a písem­nic­tví v Českých zemích, cír­kev­ní slo­van­šti­na na Balkáně a v Rumunsku a vztah rané­ho křes­ťan­ství s pohan­stvím v slo­van­ském arеálu.

Na pra­co­viš­ti byly v minu­los­ti zpra­co­vá­ny uni­kát­ní čtyř­díl­ný Slovník jazy­ka sta­ro­slo­věn­ské­ho a Staroslověnský slov­ník pod­le ruko­pi­sů 10. a 11. sto­le­tí (Старославянский словарь по рукописям X‑XI веков), kte­rý se dočká dru­hé­ho roz­ší­ře­né­ho vydá­ní pod názvem Slovník nej­star­ších sta­ro­slo­věn­ských pamá­tek. K Slovníku jazy­ka sta­ro­slo­věn­ské­ho byly v letech 2010 – 2016 vypra­co­vá­ny Dodatky k I. dílu, jež sou­bor­ně vyda­né tvo­ří jeho V. díl, a na jeho mate­ri­á­lu je zalo­žen Řecko-sta­ro­slo­věn­ský index vydá­va­ný od roku 2014. V letech 2016 – 2020 byly v rám­ci pro­jek­tu GORAZD: Digitální por­tál sta­ro­slo­věn­šti­ny tyto slov­ní­ky spo­leč­ně se sta­ro­slo­věn­skou líst­ko­vou kar­to­té­kou digi­ta­li­zo­vá­ny a jsou pří­stup­né na strán­kách pro­jek­tu www.gorazd.org.

Všechny lexi­ko­gra­fic­ké pro­jek­ty vychá­ze­jí z roz­sáh­lých líst­ko­vých kar­to­ték. Jedná se o sta­ro­slo­věn­skou kar­to­té­ku, kte­rá obsa­hu­je úpl­nou excerp­ci kano­nic­kých ruko­pi­sů sta­ro­slo­věn­ských, cír­kev­něslo­van­ské tex­ty vel­ko­mo­rav­ské­ho půvo­du a památ­ky čes­ko­cír­kev­něslo­van­ské, dále o řec­ko-sta­ro­slo­věn­skou líst­ko­vou kar­to­té­kou sesta­ve­nou z tex­tů s řec­kou před­lo­hou. Lexikální mate­ri­ál pamá­tek pře­lo­že­ných do sta­ro­slo­věn­šti­ny z latin­ské před­lo­hy je zahr­nut v latin­sko-sta­ro­slo­věn­ské líst­ko­vé kar­to­té­ce, exis­tu­jí též líst­ky sta­ro­hor­no­ně­mec­ko-sta­ro­slo­věn­ské pro něko­lik tex­tů pře­lo­že­ných ze sta­ré hor­ní něm­či­ny. Způsob excerp­ce je podrob­ně popsán ve Slovníku jazy­ka sta­ro­slo­věn­ské­ho, s. IV, nebo ve stu­dii F. V. Mareše Staroslověnská lexi­ko­gra­fie, pub­li­ko­va­né ve výbo­ru Cyrilometodějská tra­di­ce a sla­vis­ti­ka. Lístky sta­ro­slo­věn­ské kar­to­té­ky jsou naske­no­va­né a pří­stup­né na adre­se www.gorazd.org/kartoteka (bez doda­teč­ně excer­po­va­ných pamá­tek). Práci s dal­ší­mi kar­to­té­ka­mi pra­co­viš­tě umož­ňu­je domá­cím i zahra­nič­ním bada­te­lům po před­cho­zí doho­dě a dodr­že­ní sta­no­ve­ných pod­mí­nek. S dota­zy je mož­né se obrá­tit tele­fo­nic­ky, písem­ně či pro­střed­nic­tvím e‑mailu.

Byzantologická sek­ce se ori­en­tu­je pře­de­vším na výzkum dějin Byzantské říše, Velké Moravy a na bádá­ní v oblas­ti byzant­sko-slo­van­ských vzta­hů. K dokon­če­ným pra­cím, na nichž se jed­not­li­ví pra­cov­ní­ci podí­le­li, pat­ří pře­de­vším vel­ké kolek­tiv­ní dílo Dějiny Byzance (Academia, Praha 1992) či pří­sluš­né kapi­to­ly v Dějinách jiho­slo­van­ských zemí, Dějinách Řecka nebo v Dějinách Srbska. Byla také dokon­če­na Encyklopedie Byzance (Libri, Praha 2011) a mono­gra­fie Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem (Vyšehrad, Praha 2013).

Od roku 2017 jsou pravidelně pořádány tzv. Byzantologické dny. Tyto akce jsou otevřeny odborníkům zabývajícím se problematikou Byzantské říše a příbuznými disciplínami, kteří zde mají možnost seznámit odbornou veřejnost se svým výzkumem.

Společným pro­jek­tem obou sek­cí je výzkum dějin čes­ké pale­o­slo­ve­nis­ti­ky a byzan­to­lo­gie, jehož cílem je zma­po­vat v his­to­ric­kém pře­hle­du vývoj obou dis­ci­plín od počát­ků až do současnosti.