Moderní slo­van­ská lexikografie

Kolektivní mono­gra­fie Moderní slo­van­ská lexi­ko­gra­fie vznik­la v rám­ci spo­leč­né­ho vědec­ko- výzkum­né­ho téma­tu Slovanská lexi­ko­gra­fie počát­kem 21. sto­le­tí Slovanského ústa­vu AV ČR, v. v. i., a Ústavu bul­har­ské­ho jazy­ka prof. Ljubomira Andrejčina BAV. Kniha obsa­hu­je 16 stu­dií napsa­ných v čes­kém, bul­har­ském a ang­lic­kém jazy­ce, kte­ré jsou věno­vá­ny nej­ak­tu­ál­něj­ším otáz­kám sou­čas­né syn­chron­ní a dia­chron­ní slo­van­ské lexi­ko­gra­fie. Autory jed­not­li­vých pří­spěv­ků jsou čeští a bul­har­ští věd­ci, kte­ří se teo­rií a pra­xí výkla­do­vých, spe­ci­ál­ních, ety­mo­lo­gic­kých, dia­lek­to­lo­gic­kých nebo valenč­ních slov­ní­ků zabý­va­jí dlou­ho­do­bě. Jsou to zaměst­nan­ci oddě­le­ní sla­vis­tic­ké lin­gvis­ti­ky a lexi­ko­gra­fie a oddě­le­ní pale­o­slo­ve­nis­ti­ky a byzan­to­lo­gie Slovanského ústa­vu Akademie věd České repub­li­ky, zaměst­nan­ci oddě­le­ní bul­har­ské lexi­ko­lo­gie a lexi­ko­gra­fie а oddě­le­ní bul­har­ské ety­mo­lo­gie Ústavu bul­har­ské­ho jazy­ka prof. Ljubomira Andrejčina Bulharské aka­de­mie věd a také býva­lá dlou­ho­le­tá vedou­cí oddě­le­ní sou­čas­né lexi­ko­lo­gie a lexi­ko­gra­fie Ústavu pro jazyk čes­ký Akademie věd České repub­li­ky.
Studie v před­klá­da­né kolek­tiv­ní mono­gra­fii jsou roz­dě­le­ny do dvou kapi­tol nazva­ných Moderní dia­chron­ní lexi­ko­gra­fie a Moderní syn­chron­ní lexi­ko­gra­fie, kte­ré jsou dále čle­ně­ny tema­tic­ky. Dílčí čás­ti v dia­chron­ně zamě­ře­né kapi­to­le jsou nazvá­ny Paleoslovenistické slov­ní­ky a data­bá­ze, Etymologické slov­ní­ky a Nářeční slov­ní­ky a data­bá­ze. V nich je věno­vá­na pozor­nost uplat­ňo­vá­ní moder­ních metod dia­chron­ní ana­lý­zy při prá­ci na dodat­cích Slovníku jazy­ka sta­ro­slo­věn­ské­ho, pří­stu­pům a výcho­dis­kům vytvo­ře­ní digi­tál­ní­ho por­tá­lu sta­ro­slo­věn­šti­ny – GORAZD, prá­ci s lexi­kál­ní­mi archi­vy pro úče­ly Slovníku nej­star­ších sta­ro­slo­věn­ských pamá­tek, cílům a pro­blé­mům tzv. hnízdo­vá­ní v ety­mo­lo­gic­ké lexi­ko­gra­fii a též postu­pům uží­va­ným při zpra­co­vá­ní lexi­kál­ní data­bá­ze z nářeč­ních mate­ri­á­lů. První část syn­chron­ně ori­en­to­va­né kapi­to­ly se nazý­vá Výkladové slov­ní­ky a je zamě­ře­na na popis adver­bií for­mál­ně vzta­hu­jí­cích se k cha­rak­te­ri­zač­ním dever­bál­ním adjek­ti­vům typu „hra­vý“ ve výkla­do­vém slov­ní­ku, na vyu­ži­tí jazy­ko­vých kor­pu­sů ve výkla­do­vé lexi­ko­gra­fii a na lexi­ko­gra­fic­ký popis pojme­no­vá­ní žen­ských osob. Ve dru­hé čás­ti pojme­no­va­né Slovníky nových slov se pojed­ná­vá o séman­ti­za­ci neo­lo­gi­z­mů v dvoj­ja­zyč­né neo­gra­fii, o lexi­ko­gra­fic­kém poje­tí vari­ant­nos­ti nových slov nebo séman­ti­ky nových slo­ves a o neo­gra­fic­kém podá­ní nových slov z oblas­ti spor­tu, z oblas­ti infor­ma­ti­ky a nových více­slov­ných pojme­no­vá­ní. Ve tře­tí a čtvr­té čás­ti (Valenční slov­ní­ky a Slovníky ency­klo­pe­dic­ké) nezů­stá­va­jí stra­nou ani otáz­ky poje­tí valenč­ní struk­tu­ry slo­ves ve více­ja­zyč­ných slov­ní­cích i prin­ci­pů uplat­ňo­va­ných v ency­klo­pe­dic­kých slov­ní­cích. Příspěvky v kni­ze pro­po­ju­je sna­ha jejich auto­rů uplat­nit moder­ní lexi­ko­gra­fic­ké poznatky a meto­dy nejen pro popis jed­not­li­vých slov­ní­ko­vých jed­no­tek, ale také pro zachy­ce­ní slo­ži­té­ho vzta­hu jazy­ko­vé (lexi­kál­ní) dyna­mi­ky a mimo­ja­zy­ko­vé­ho dění.