Powieść z Górnych Łużyc: historia, poetyka, ideologia
- Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
- Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada
- 978-80-86420-54-7
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 42
Polskojazyčná monografie Powieść z Górnych Łużyc: historia, poetyka, ideologia [Román z Horní Lužice: historie, poetika, ideologie] je první sorabistickou a slavistickou literárněvědnou monografií věnovanou nejdůležitějšímu žánru v písemnictví Horních Lužických Srbů – románu. Problematika románu je zde pojednána ve třech základních tematických rovinách: s ohledem na historii, poetiku a z hlediska závislosti žánru na ideologii. V aspektu historickém monografie mapuje vývoj žánru od počátků do dnešních dnů; v procesu rozvoje rozlišujeme čtyři hlavní období. V prvním, označeném jako Zrození žánru, je představen vznik a následná inkorporace nového, genotypu „malé“ literatury cizího žánru do systému písemnictví Horních Lužických Srbů. Pro druhou fázi vývoje románu v Horní Lužici bylo zvoleno označení Zlatý věk. V období let 1945 – 1989 dochází k rychlému rozvoji žánru; a to jak z kvantitativního, tak z kvalitativního hlediska. Do tohoto období spadá i počátek fenoménu charakteristického pro románovou produkci Horních Lužických Srbů jako celku – psaní románů také v němčině: buď jako jedné z jazykových variant (vedle verze v mateřském jazyce), anebo jako samostatného díla. Období průlomu (v letech 1989 – 1990) bylo poznamenáno stagnací žánru; v té době se objevily pouze tři romány. Po roce 1990, ve čtvrté fázi vývoje románu v Horní Lužici, dochází ke Smrti žánru; publikovány byly jen čtyři romány, včetně jednoho psaného pouze v jazyce německém. Jako unikátní jev v oblasti románové produkce z Horní Lužice je třeba kvalifikovat pokus o vytvoření Hornolužického románu jakožto díla se specifickou poetikou. Autorem tří přelomových románů (Potajnstwo čorneho młyna; Krabat; Krabat: druha kniha)) byl J. Brězan; specifikum hornolužického románu spočívá v provázanosti „velkých” (světových) dějin s dějinami „malými” (Horních Lužických Srbů), přičemž autor nahlíží historii světovou prizmatem hornolužickosrbského společenství. „Národní“ historie románu není jen historií děl vydaných v knižní podobě, ale také dějinami Románových artefaktů neuskutečněných. Románová díla pouze deklarovaná, započatá a nedokončená, popř. dokončená, ale nepublikovaná, tvoří důležitou součást celkové hornolužické románové produkce, a to ve všech pro monografii relevantních oblastech. Práce je zakončena kapitolou Román z Horní Lužice a ideologie, v níž jsou ve zhuštěné podobě shrnuty nejdůležitější aspekty propojenosti románu Horních Lužických Srbů s ideologickým kontextem. Byly to: vliv ideologie na vznik žánru („ideologie genologická“; do roku 1945); zrození a formování „nového“ románu po roce 1945 a odmítnutí tradice předválečné; proměna žánrového vzoru pro lužickosrbský román – odklon od románu slovanského a příklon k románu (východo-)německému (raná fáze románového díla J. Brězana); problém podstaty románu současného (kritérium realismu a zapojování do procesu sociálně-politických proměn) a hornolužického (status německojazyčných variant románů); ideologicky a antiideologicky motivované vytvoření žánrových typů románu vývojového a historického; okolnosti vydávání románů; recepce románů z Horní Lužice v jiných literaturách související s otázkou výběru jazykové varianty pro překlad. Kniha je doplněna českým a anglickým resumé, obsahuje jmenný rejstřík a rejstřík analyzovaných děl.
Zwischen „Ausnahmezustand“ und permanent schlechtem Gewissen. Eine Untersuchung anhand zentraler Texte der polnischen Literatur. Mit einem Vorwort von Claus Leggewie
(A ešte letiace tiene, Vajanský). Dva neznáme rukopisy Štefana Krčméryho
Česko-západoslovanské pomezí. K recepci západoslovanských literatur a k tvorbě vybraných slovanských menšin v českém literárním procesu ve 20. století