Dějiny česko-bulharských literárních, historických a institucionálních vztahů
Řešitel: PhDr. Marcel Černý, Ph.D.
- SLÚ AV ČR
Marcel Černý: Pozdravy ze Svaté Hory Athonské. Vzájemná korespondence Slavibora Breüera, mnicha Sávy Chilandarce, s historikem Josefem Kalouskem (1878 – 1911) a Breüerův deník (1881 – 1884).
Dokončení dlouhodobého náročného edičního projektu, rukopis má celkem 1100 NS, v tištěné podobě cca 650 s. + obrazová příloha. Monografie předkládá náhled do soukromé korespondence dvou výrazných osobností, českého rodáka Slavibora Krištofa (Christopha) Jonat(h)ana Jeremiáše Breüera, pozdějšího pravoslavného mnicha v klášteře na Athosu, se jménem Sáva Chilandarec (1837 – 1912), a historika Josefa Kalouska (1838 – 1915). Vzájemná korespondence je vydávána v ucelené podobě poprvé spolu s dodatkem edice Breüerových deníkových zápisků z prvních athonských let. Biografiím obou protagonistů a různým aspektům jejich kontaktů se věnuje úvodní studie.
Penčo Slavejkov a Čechy Kapitola z dějin české recepce bulharské moderny
Připravovanou monografii tvoří dvě části: rozsáhlejší literárněhistorická studie, která pojednává o českých překladech a české recepci díla představitele bulharské básnické moderny Penča Slavejkova (1866 – 1912), a kratší antologie s ukázkami českých přebásnění.
Projekt vychází z nálezu nevydané české antologie ze Slavejkovova díla, připravené v roce 1922 k 10. výročí básníkova úmrtí českým slavistou Františkem Rutem Tichým, známým též pod pseudonymem Zdeněk Broman (1886 – 1968), filologem, spolupracovníkem Slovanského přehledu Adolfa Černého a překladatele poezie z bulharštiny, ukrajinštiny a běloruštiny.
Antologie z neznámých příčin nevyšla a je uložena v nezkatalogizovaném fondu F. R. Tichého v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze.
Předmětem úvodní studie budou zejména rozbory Tichého přebásnění Slavejkovových textů na pozadí starší překladové tradice (jeho vůbec prvním českým překladatelem byl o generaci starší Vladislav Šak, 1860 – 1941), ale rovněž první soustavnější analýza české recepce bulharské moderny v jejím teoretickém i poetologickém aspektu. Sledovaná problematika bude dovedena až k nejnovějším překladům Slavejkovova díla z 80. let 20. století.
Vítr skučel, Balkán sténal… Nástin dějin bulharského literárního obrození pro Čechy s chrestomatií
Monografie českému zájemci poprvé zevrubně představí hlavní momenty, osobnosti a literární díla bulharského národního obrození (je jím míněn proces probíhající v letech 1762 – 1878). První, výkladová část pojednává o třech hlavních fázích obrozenského procesu (1. rané obrození, 2. tzv. skutečné obrození od 20. let 19. století do konce Krymské války r. 1856 a 3. vrcholné obrození od Krymské války do osvobození Bulharska z osmanské nadvlády r. 1878).
Druhá část – chrestomatie reprezentativních kanonických textů bulharského literárního obrození v českém překladu – pak funkčně doplňuje předchozí výklad konkrétními uměleckými texty.