Kulturně historický výzkum dějin ruské emigrace v Československu mezi dvěma válkami

Řešitel: PhDr. Dana Hašková, PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.

Poskytovatel
  • SLÚ AV ČR

Toto téma je rozděleno do dvou okruhů (věda a výtvarné umění) a kromě publikačních výstupů vznikají databáze osob, institucí a spolků a časopisů, které jsou průběžně doplňovány, a dále tematické výstavy. Jedná se o problematiku, která dobře rezonuje na veřejnosti a může být tímto způsobem transferována. Výzkum ruské emigrace patří ve SLÚ k jeho základním pilířům a je ve své systematičnosti a syntetičnosti v ČR ojedinělý. Ukazuje, jak ruští vědci, lékaři a další odborníci přispěli k rozvoji české společnosti před a po 2. světové válce a prezentuje toto dlouho tabuizované téma ze současného úhlu pohledu. Výzkum výtvarných artefaktů (prozatím obrazů 19. a počátku 20. století) ruské, běloruské, ukrajinské, ale i pobaltské provenience se rovněž váže k dějinám ruské emigrace v ČSR. Vybraná muzea po válce převzala toto umění do svého programu a navázala dalšími nákupy. I tato oblast nebyla dlouho systematicky zkoumána, jedná se tak o první novodobý popis situace zpracování historie sbírek umění ze zemí bývalé Ruské říše a Sovětského svazu.

Dokončeno:

Biografický slovník ruské emigrace v meziválečném Československu. Ruská a česká verze

Dana Hašková: Ruská bílá emigrace v Československu. Představitelé technických, přírodních a zemědělských věd, vyjde v nakl. Academia v roce 2026. Badatelé věnující se tématu ruské emigrace se dosud zaměřovali především na představitele humanitních či uměleckých oborů. Činnost představitelů technických, přírodních a zemědělských věd zatím není podrobněji zdokumentována. V populárně naučných publikacích a odborných článcích jsou v souvislosti s výsledky své práce zmiňováni pouze jednotlivci. Informace jsou většinou zaměřeny pouze na jeden aspekt jejich práce a nepodávají ucelenější pohled na jejich činnost. Tato publikace je tak prvním pokusem zmapovat činnost techniků a přírodvědců z řad emigrace během jejich pobytu v Československu. Uplatnili se zde jako pedagogové, v praxi i ve výzkumu a ve svých oborech mnohdy patřili ke špičkovým odborníkům. Práce z velké části vychází z dobového tisku, nekrologů, archivních materiálů, rodinných archivů a databáze udělených patentů. Citované dokumenty rovněž podávají svědectví o životě v emigraci a o těžkostech, s nimiž se emigranti museli v běžném životě vyrovnávat.

Dana Hašková, J. Jančárková: Vzpomínky. Deníky. Vyprávění. Ruská emigrace v Československu II.

Dvojjazyčná publikace vzpomínek emigrantů je určena jak pro badatele, tak pro širší okruh čtenářů. Vzpomínky emigrantů ukazují jejich pohled na zemi, ve které našli azyl, podrobnosti o jejich životě, jejich zvyky a vztahy s Čechy. Dílo bude obsahovat deníkové záznamy a vzpomínky od r. 1918 do roku 1955. Texty budou publikovány jak v jazyce originálu, tak i v překladu do češtiny, nebo do ruštiny. Součástí knihy budou komentáře a anotované rejstříky. Navazuje na ruskojazyčnou publikaci Vzpomínky. Deníky. Vyprávění. (Ruská emigrace v Československu) I. Vzhledem k vzrůstajícmu zájmu české veřejnosti o memoárovou literaturu bude v roce 2026 tento první díl přeložen do češtiny a nově okomentován.

Autoři vybraných vzpomínek:

Vzpomínky Iraidy Konstantinovny Běloševské se vztahují k cestě její rodiny po Transsibiřské magistrále a na československé legionáře.

Alexandr Michajlovič Inostrancev, syn generála M. A. Inostranceva, si v r. 1920 vedl deníkové záznamy na plavbě legionářskou lodí MontVernon.

Deníkové záznamy statistika a pedagoga Nikolaje Novožilova jsou z prosince 1923, kdy působil jako vychovatel v internátu ruského gymnázia v Praze Strašnicích.

Paměti prvního ředitele Ústavu teoretické radiotechniky (dnes Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR) Sergeje Michajloviče Djaďkova zahrnují (po krátkém úvodu o dětství) období od r. 1917 do dubna roku 1945.

Vladimir Jevgeňjevič Čirikov se narodil již v Československu. Jeho vzpomínky se vztahují k roku 1955, kdy se část bývalých emigrantů, včetně jeho rodičů, rozhodla vrátit se do SSSR a k následnému příjezdu do Taškentu.

Dana Hašková: Ruská bílá emigrace II (ruští emigranti v československé armádě). Na knihu o ruských technicích a přírodovědcích naváže publikace, věnovaná tentokrát těm ruským imigrantům, kteří po příjezdu do Československa vstoupili do československé armády (s výjimkou S. Vojcechovského, o němž již vznikla řada studií i publikací). Stejně jako u předchozí publikace bude autorka vycházet především z archivních materiálů a dobového tisku.

Průběžně doplňujeme databáze a budeme pracovat na personální databázi ukrajinských emigrantů.

Ve spolupráci se servisním infrastrukturním střediskem AV ČR a jeho nakladatelstvím Academia vznikla Interaktivní mapa moderních českých dějin. D. Hašková pro ni připravila 177 hesel o ruské a ukrajinské emigraci.

https://mapa-dejin.cz/

V rámci projektu Regionální spolupráce probíhá od roku 2023 zpracování fondu Ukrajinská hospodářská akademie v archivu Polabského muzea Poděbrady, a zároveň i lingvistický výzkum těchto archivních materiálů. Fond je badatelům přístupný, není však tematicky uspořádán a chybí jeho podrobný popis. Většina archivních materiálů je v ukrajinštině. Mimo jiné se v něm nacházejí publikace vydávané akademií (skripta, vědecké sborníky) a dobový tisk. Byl vytvořen podrobný soupis dokumentů a po ukončení probíhající rekonstrukce archivu budou archivní materiály nově tematicky. uspořádány. Současně kolegové z lexikografického odddělení zkoumají archiválie z jazykového hlediska za účelem vysledovat formování ukrajinské vědecké terminologie v centrech ukrajinské emigrace v meziválečném Československu, prozkoumání hlavních trendů ve formování a vývoji ukrajinské terminologie a s pomocí komparativního výzkumu určit vývoj jazyka ukrajinského diaspory a moderního ukrajinského jazyka. 

Julie Jančárková: Osud(y) umění Malba, kresba a grafika umělců z území carského Ruska a Sovětského svazu

Galerie výtvarného umění v Ostravě, program Regionální spolupráce AV ČR s Moravskoslezským krajem 2023 – 2025

J. Jančárková připravuje rozsáhlou výpravnou monografii s výstavním katalogem věnující se popisu, nová klasifikaci či identifikaci přibližně tří set exponátů výtvarného umění v Galerii výtvarného uměn v Ostravě. Technické zázemí, technologický průzkum pláten, produkci výsledné knihy včetně obrazového materiálu a přípravy výstavy garantuje Galerie v Ostravě. Jedná se o první vědecké zpracování rozsáhlého uměleckého souboru, jehož součástí je také řada skutečných skvostů. Bohatě ilustrovaná publikace, která obsahuje úvodní stať, vědecký katalog kolekci včetně biografických hesel umělců a podrobných informativních hesel k publikovaným obrazům, předkládá nové poznatky a umožní kolegům vytvářet přesnější obsahy budoucích výstav.

Julie Jančárková: Výtvarné umění východoevropské provenience nebo s východoevropskými motivy v Galerii v Chebu. 

Cyklus přednášek o ruském výtvarném umění v roce 2025:

Cyklus přednášek v roce 2024:

V roce 2024 J. Jančárková připravila výstavu o V. Mrkvičkovi „Opus magnum”:


Od roku 2025 byla tato spolupráce institucionalizována v projektu Regionální spolupráce AV ČR se Severočeským krajem, partnerská instituce na léta 2025 – 2027.Kromě přednášek budou připraveny dvě výstavy kresby a grafiky V. Fialy a katalog Život a tvorba V. Fialy.