Alexandr Ivanovič Danilevskij
Vystudoval Polytechnický institut v Petrohradě. Po studiích nastoupil jako asistent na katedru analytické chemie Rižského polytechnického institutu, od r. 1912 pracoval jako inspektor na technicky zaměřených školách. Zastával funkci státního rady. Byl předsedou představenstva slévárenských Putilovových závodů, předsedou společnosti Obchodní výrobní Rusko a ředitelem slévárenských Putilovových závodů. 22. září 1918 emigroval do Finska do Vyborgu a v červnu 1922 přijel do Československa. Přednášel na Ruském vyšším učilišti dopravních techniků. Byl starostou Ruského Sokola (od 1931), členem Ruského studijního kolegia, Ruské akademické skupiny v ČSR a Spolku ruských inženýrů a techniků v ČSR.
Otec: Ivan. Manželka: Natalija Pavlovna, rozená Luzanova (9. 7. 1877, Petrohrad – 26. 2. 1967, Praha). Děti: А. А. Danilevskij; Petr (17. 7. 1915, Petrohrad – 1942, Polsko; spolupracovník K. D. Verguna); Nikolaj (26. 12. 1918, Vyborg, Finsko – ?, Postoloprty, ústav pro duševně choré; byl mentálně postižený).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Úvaly u Prahy; Praha XIX, Bubeneč, Bučkova 27
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 188; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Постников, Сергей Порфирьевич. Русские в Праге 1918 – 1928 г. г. Legiografie, Прага 1928.