Jefim Lukjanovič Zubašev

Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Charkovské univerzity (1883) a chemické oddělení Petrohradského technologického institutu (1886). V letech 1886 – 1887 pracoval v charkovském cukrovaru a v r. 1888 v berlínské a v kodaňské chemické laboratoři. Byl profesorem Charkovského technologického institutu (1890), ředitelem (1899 – 1907), řádným profesorem (1908 – 1909) a čestným členem Tomského technologického institutu. Byl čestným členem Spolku sibiřských inženýrů. Byl členem Státní rady (1912). Od března do května 1917 byl komisařem Prozatímní vlády v Tomské a Jenisejské gubernii, v téměř roce kandidoval za Stranu národní svobody v Altajském volebním okruhu do Ústavodárného shromáždění. V letech 1920 – 1922 byl profesorem Petrohradského technologického institutu. Po vypovězení z Ruska odplul 15. listopadu 1922 na lodi Prussija do Štětína, odkud následně odjel do Berlína. Krátce byl profesorem Ruského vědeckého institutu v Berlíně a od 7. února 1923 žil v Československu. Byl profesorem Ruské lidové univerzity (od r. 1925) a Ruského vyššího učiliště dopravních techniků (1927 – 1928). Na Ruské právnické fakultě v Praze přednášel zbožíznalství, chemickou technologii a tovární a řemeslný průmysl; na Českém vysokém učení technickém přednášel chemii a technologii výroby. Byl členem Ruské akademické skupiny, Svazu ruských akademických organizací v zahraničí, předsedou Svazu ruských inženýrů a techniků a místopředsedou Spolku ruských inženýrů a techniků a Spolku Sibiřanů v ČSR. Podílel se na činnosti Výboru pro umožnění vzdělání ruským studentům. Byl členem redakce sborníku Voľnaja Sibir´. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.