Nikodim Nikodimovič Zacharov

Pocházel z dědičné šlechty. V letech 1896 – 1903 studoval na 2. kadetní škole, v letech 1903 – 1905 na Michajlovské dělostřelecké škole. Po dokončení studia byl v hodnosti podporučíka přidělen k dělostřelectvu Kronštadtské pevnosti. V říjnu 1914 byl převelen k bojujícím jednotkám. Od srpna 1915 sloužil u 11. samostatné polní těžké dělostřelecké divize. Nejprve velel baterii, poté dělostřelecké brigádě a divizi. V srpnu 1916 byl povýšen na kapitána. Během občanské války sloužil v Ozbrojených silách Jihu Ruska. Byl evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli, v březnu 1922 odjel do Bulharska a odtud následně do Československa. Získal československé občanství a v hodnosti kapitána vstoupil do československé armády. 5. února 1924 se stal zástupcem velitele baterie dělostřeleckého pluku v Jaroměři. V r. 1929 byl povýšen na majora, v r. 1937 na podplukovníka. Během mobilizace v r. 1938 velel 9. dělostřeleckému pluku T. G. Masaryka. 31. prosince 1947 byl sice navzdory svému věku znovu zařazen do aktivní armády, protože „během okupace skrýval zbraně a podporoval odboj“, ale hned 1. ledna 1948 byl penzionován. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.