Nikolaj Vladimirovič Voronovič
Pocházel ze šlechtické rodiny. Začal studovat nejprve na Kyjevském reálném učilišti; studia dokončil v r. 1907 v Pážecím korpusu (vojenská gardová škola pro šlechtice). Účastnil se rusko-japonské války. Pracoval jako vedoucí vzdělávacího týmu a úředník plukovního soudu. Od r. 1909 sloužil jako poručík jízdy v gardě Jízdního granátnického pluku. Účastnil se první světové i občanské války, v hodnosti plukovníka sloužil jako velitel záložního jezdeckého pluku. Byl členem Strany socialistů-revolucionářů (eserů). Byl členem Lužského městského zastupitelstva. Byl tajemníkem časopisů Golos Rossiji a Dni. V prosinci 1920 emigroval přes Konstantinopol do Paříže. V r. 1921 se přestěhoval nejprve do Berlína a posléze do Československa. Byl zaměstnán v nakladatelství Plamja. Usadil se na Podkarpatské Rusi, kde pracoval jako ředitel družstva ve Velké Sevljuši. Od r. 1923 byl členem Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům) a tajemníkem jeho výboru. V letech 1923 – 1924 přispíval do časopisu Volja Rossiji. V r. 1924 se stal představitelem Zemgoru na Podkarpatské Rusi v Užhorodu. Často přednášel. Na konci čtyřicátých let odjel nejprve do Německa (v prosinci 1948 pracoval jako dřevorubec v Merzdorfu v Porýní) a počátkem padesátých let do USA. Byl členem redakce časopisu Novoje russkoje slovo. Je pohřben na hřbitově ruského pravoslavného kláštera Novo-Divjejevo ve městě Nanuet.
Otec: Vladimir. Manželka: Olga Vladimirovna, rozená Vonljarskaja? (19. 7. 1988, Petrohrad – ?). Děti: Georgij (9. 10. 1916, Petrohrad – ?).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Vojenský kříž sv. Jiří (1905).
Новое русское слово, 21.07.1967.
Velká Sevljuš
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 279; Государственный архив Российской федерации, ф. 5764; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha); Soukromý archiv A. Kopřivové.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 1. Российская государственная библиотека, Москва 1999; Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; Александров, Евгений Александрович. Русские в Северной Америке. Биографический словарь. Хэмден (Коннектикут, США) – Сан-Франциско (США) – Санкт-Петербург (Россия) 2005.