Vadim Dmitrijevič Vladykov

Pocházel z rodiny pravoslavného kněze. Vystudoval lyceum ve městě Achtyrka. V letech 1917 – 1918 studoval na přírodovědeckém oddělení Matematicko-fyzikální fakulty Charkovské univerzity. Poté vstoupil do Dobrovolnické armády a bojoval v občanské válce v armádách P. N. Wrangela a A. I. Děnikina. 5. listopadu 1920 byl evakuován z Krymu do Konstantinopole. Do Československa přijel 10. listopadu 1922. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, v r. 1925 obhájil disertační práci a získal titul doktora přírodních věd. Ještě během studia se účastnil ichtyologického výzkumu na Podkarpatské Rusi. Nejprve pracoval v Ruském zoologickém institutu M. M. Novikova, později se věnoval výzkumu na Podkarpatské Rusi. Od r. 1925 byl ředitelem slovenského Etnografického muzea a prezidentem Spolku akvaristů. Výsledky své práce publikoval v časopisech Rybářský věstník a Podkarpatská Rus. V r. 1927 absolvoval kurzy mikrobiologie v Pasteurově ústavu v Paříži. Od r. 1928 žil trvale ve Francii, kde získal možnost věnovat se vědecké práci v Národním muzeu historie přírodních věd. V r. 1930 odjel do Kanady. V letech 1943 – 1973 vedl Biologickou laboratoř při Ministerstvu rybolovu v provincii Quebec. Přednášel na univerzitě v Montrealu. V r. 1958 byl zvolen řádným členem a v r. 1973 emeritním profesorem ottawské univerzity. V letech 1961 – 1962 působil jako konzultant pro možnosti rybolovu v Kaspickém moři v Iránu. Po odchodu do penze byl čestným poradcem Kanadského přírodovědného muzea. Byl čestným členem mnoha spolků a společností, mj. Slovenské zoologické společnosti. V r. 1965 navštívil Československo. Byl autorem mnoha vědeckých prací z oboru systematiky, taxonomie, faunistiky, ekologie, histologie, pohlavního dimorfizmu kruhoústých a rybářství (především z oblasti Podkarpatské Rusi). Velkou měrou se zasloužil o rozvoj československé ichtyologie.