Semjon Ivanovič Jeršov

Pocházel z niž­ší šlech­ty. V červ­nu 1918 odma­tu­ro­val na gym­ná­ziu v Alexandrovsk-Gruševsku a 18. srp­na odjel legál­ně z Donské oblas­ti do zahra­ni­čí za úče­lem dal­ších stu­dií. Pravděpodobně 25. srp­na 1918 při­jel do Konstantinopole, odkud měl původ­ně pokra­čo­vat do Francie. Nezískal však povo­le­ní od fran­couz­ské­ho vel­vy­sla­nec­tví. Pracoval jako děl­ník při vyklá­dá­ní obchod­ních lodí. 2. čer­ven­ce 1920 odjel do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, 2. říj­na téhož roku se vrá­til do Turecka. 1. led­na 1921 odjel z Turecka a 11. led­na 1921 při­jel do Prahy. Pracoval jako děl­ník na země­děl­ských pra­cích na Jičínsku a pak v díl­ně poš­tov­ní­ho úřa­du v uli­ci V Jámě. V letech 1923 – 1927 stu­do­val na Institutu země­děl­ské­ho druž­stev­nic­tví (obor země­děl­ství). Po ukon­če­ní stu­dií nastou­pil 1. led­na 1928 mís­to na vel­kostat­ku Lnáře u Blatné, do 17. říj­na 1929 půso­bil jako hos­po­dář­ský adjunkt a admi­nis­tra­tiv­ní úřed­ník stroj­ní cihel­ny a od 18. říj­na 1929 do 31. břez­na 1938 jako hos­po­dář­ský správ­ce tří dvo­rů a stroj­ní cihel­ny. V roce 1935získal čes­ko­slo­ven­ské stát­ní občan­ství. Od 1. dub­na 1938 do 30. červ­na 1946 byl zaměst­nán jako vrch­ní hos­po­dář­ský správ­ce na vel­kostat­ku Hildprandtů v Blatné. Zde byl aktiv­ní i ve spo­le­čen­ském dění, mj. čle­nem Sokola. V době oku­pa­ce se aktiv­ně zúčast­nil bojo­vých akcí, zejmé­na v době od 1. úno­ra do 9. květ­na 1945 v par­ty­zán­ském oddí­lu kpt. Rudé armá­dy Bruskina a od 10. květ­na do 1. říj­na 1945 jako tlu­moč­ník ve štá­bu divi­ze Rudé armá­dy, kte­rá měla posád­ku v Rožmitálu pod Třemšínem. Později mu byl při­znán sta­tut bojov­ní­ka pro­ti fašis­mu. V pro­ce­su s rodi­nou Hildprandů, kde jim bylo kla­den za vinu pře­stup k němec­ké národ­nos­ti jako pod­klad ke zná­rod­ně­ní zám­ku a pan­ství, pro­ka­zo­val Jeršov jejich češ­ství a vztah k čes­ké­mu náro­du. Od 15. čer­ven­ce 1946 do 31. pro­sin­ce 1950 byl ve služ­bách Národního pozem­ko­vé­ho fon­du při minis­ter­stvu země­děl­ství v Praze. Roku 1947 byl pově­řen Národním pozem­ko­vým fon­dem a Ministerstvem země­děl­ství vede­ním dočas­né sprá­vy pas­t­vi­nář­ské oblas­ti na Hartmanicku . Od 1. led­na 1951 byl pře­ve­den do IX. odbo­ru a od 1. čer­ven­ce 1951 do XI. odbo­ru minis­ter­stva země­děl­ství, kde půso­bil do 1. říj­na 1951,kdy byl pově­řen sekre­ta­ri­á­tem minis­ter­stva země­děl­ství vypra­co­vá­ním návr­hu na vzá­jem­né vyúčto­vá­ní movi­té­ho majet­ku a finanč­ních pří­pa­dů mezi býva­lým Národním pozem­ko­vým fon­dem a Jednotným sva­zem čes­kých země­děl­ců vznik­lých z doby obhos­po­da­řo­vá­ní pas­t­vi­nář­ské oblas­ti na Hartmanicku.

Předseda Svazu země­děl­ské mládeže.