Anatolij Ivanоvič Žigur

Za občanské války sloužil v Ozbrojených silách Jihu Ruska u 4. samostatné Markovovy ženijní roty. V listopadu 1920 byl evakuován z Feodosie. V emigraci žil v Československu. Studoval na Vysoké škole báňské v Příbrami. V r. 1931 získal československé občanství a požádal o přijetí do československé armády. Byl členem Jednoty ruských studentů, absolventů vysokých škol v ČSR v Příbrami, Svazu ruských studentů v Příbrami a Odborového svazu ruských inženýrů a techniků v protektorátu Čechy a Morava. 19. května 1945 byl zadržen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, deportován do SSSR a „za účast v bělogvardějské organizaci“ odsouzen k deseti letům v nápravně pracovních táborech. Zemřel v gulagu. 9. dubna 1960 byl rehabilitován.