Ivan Alexejevič Zvorykin
Po studiu v Moskevském zemědělském institutu pracoval na ministerstvu zemědělství a v institute působil jako soukromý docent. Byl přednostou pedologického oddělení geobotanické expedice v Astrachani. Během občanské války sloužil jako důstojník u 18. Donského kozáckého pluku V r. 1920 byl evakuován do Konstantinopole, kde se nejprve živil jako dělník a poté se stal pokladníkem a vedoucím kanceláře Ruské akademické společnosti v Konstantinopoli. Do Československa přijel v r. 1921. V letech 1921 – 1929 byl zaměstnán jako asistent v Zemském výzkumném zemědělském ústavu v Brně a od r. 1926 současně v Ústavu agropedologie, meteorologie a klimatologie. V r. 1928 byl na služební cestě ve Francii, v jejímž rámci se podílel na založení pedologické laboratoře při Národním přírodovědném muzeu a Sorbonně. Prováděl dendrologické, ekologické a pedologické průzkumy na Moravě, Slovensku a na Podkarpatské Rusi. Zasloužil se o generální pedologický průzkum Školního lesního statku Vysoké školy zemědělské v Adamově. Výsledkem jeho práce byla pedologická mapa, kterou zpracoval rovněž v ruské verzi pro přednášku na sjezd ruských učenců v Praze. Obhájil disertační práci o degeneraci humusokarbonátových půd v Moravském krasu a v r. 1930 získal na České technické vysoké škole v Brně titul doktora technických věd. Poskytoval expertizy v oboru půdní genetiky. Jako člen Výboru pro umožnění studia ruským studentům měl na starosti ruské studenty v Brně. Byl členem Gallipolské akademické skupiny. V r. 1931 odjel do Řecka. Žil v Athénách, kde se stal přednostou Centrální edafologické laboratoře. Pracoval jako pedolog na ministerstvu zemědělství a stal se jedním z vedoucích pracovníků Institutu chemie a zemědělství. Je pohřben na Ruském hřbitově královny Helénů Olgy Konstantinovny v Pireu.
Otec: Alexej Alexejevič. Matka: Jelizaveta Ivanovna. Manželka: 1. Olga Igorevna, rozená Lebedeva (klavíristka; 2. Alexandra Timofjejevna (1897 – 7. 7. 1957, Řecké království; je pohřben na Ruském hřbitově královny Helénů Olgy Konstantinovny v Pireu).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Brno Husovice, Malé náměstí 3.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 281; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Masarykův slovník naučný: Lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. D. VII. Š – Ž. Československý kompas, Praha 1933; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 2. Российская государственная библиотека, Москва 1999; Mikovcová, Alena. Russische und ukrainische Wissenschaftler an der Hochschule für Landwirtschaft in Brünn. In: Wissenschaft im Exil. Die Tschechoslowakei als Kreuzweg 1918 – 1989. Sammelband einer Konferenz (Prag. 11. – 12. November 2003). Herausgegeben von Antonín Kostlán und Alice Velková. Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2004, s. 180 – 221; Жалнина-Василькиоти, Ирина Леонидовна. Родной земли комок сухой. Русский некрополь в Греции. Книжница – Русский путь, Москва 2012; Некролог российского научного зарубежья. dh Сорокина, Марина Юрьевна – Масоликова, Наталия Юрьевна. Некролог российского научного зарубежья. In: www.russiangrave.ru [on-line].