Alexandr Alexandrovič Vojevodin

Po maturitě na Jekatěrinoslavském klasickém gymnáziu (1907) studoval na univerzitách v Charkově, Moskvě a v Jekatěrinoslavi a na vojenském učilišti v Tiflisu. Zabýval se malířstvím, svá díla vystavoval na výstavách spolku Svobodná tvorba. Bojoval v první světové i v občanské válce. V únoru 1918 vstoupil do Ruského Zakavkazského dobrovolnického sboru. V listopadu 1920 byl evakuován ze Sevastopolu do Konstantinopole a odtud odjel do Tunisu, kde redigoval a vydával časopisy Žili-byli a Studenčeskij listok. Aktivně se účastnil činnosti různých studentských organizací. Byl členem vedení Jednoty ruských emigrantských studentských organizací v Tunisu a tajemníkem Svazu ruských studentů v Tunisu. 1. listopadu 1922 přijel do Československa. Studoval na Ruské právnické fakultě v Praze (1922 – 1925). V r. 1925 dostával finanční podporu od Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů žijících v ČSR při MZV. Pracoval jako vedoucí kanceláře Ruské lidové/​svobodné univerzity. Byl tajemníkem vedení Jednoty ruských emigrantských studentských organizací v ČSR (1922 – 1930), členem a předsedou pražské skupiny strany Rolnické Rusko – Rolnická strana práce (v r. 1930 stranu opustil). Od r. 1923 byl členem literárních uskupení Daliborka a Poustevna, Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR a jeho tajemníkem (1924 – 1925) a členem vedení (1939). Pracoval v redakcích časopisů Studenčeskije gody, Gody, Vestnik „Kresťjanskoj Rossiji“ a dalších. V r. 1942 ho zatklo gestapo. Zemřel v koncentračním táboře.