Rоman Leonťjevič Sirotskij

Po smrti obou rodičů se přidal k armádě P. N. Wrangela, v níž působil jako pomocný telefonista. V r. 1921 byl s armádou evakuován do Konstantinopole, kde žil v táboře pro ruské studenty. Studoval na gymnáziu, které zřídilo francouzské vyslanectví. Koncem r. 1922 přijel do Československa. V r. 1927 odmaturoval na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové. V letech 1927 – 1929 studoval na Ukrajinském studiu plastických umění u prof. S. A. Maka, v letech 1929 – 1931 v pražské odborné škole pro zlatníky a rytce. Podle návrhů N. G. Jašvilové vytvářel mědiryty. V r. 1935 pracoval jako pomocná síla ve firmě Hellada. Často ilustroval články J. Fučíka (Тvorba, Rudé právo), se kterým se přátelil a jehož politické názory plně sdílel. Byl jedním ze zakladatelů Svazu ruských výtvarných umělců v Československu. 16. března 1939 byl zatčen za antifašistické karikatury a měsíc vězněn v Praze na Pankráci. Poté byl pravděpodobně do r. 1941 v pracovních táborech v Garmisch-Partenkirchenu. Po návratu na území protektorátu pomáhal partyzánům v okolí Mníšku pod Brdy. Po r. 1945 přijal sovětské občanství. Pracoval jako ilustrátor pro různá periodika (Svět Sovětů, Partyzán, Rudé právo, Haló noviny) a ilustroval několik knih. V r. 1948 se vrátil do SSSR. Usadil se v Kaunasu, kde pracoval jako návrhář vzorů pro látky v továrně Kauno Audinei, učil na umělecké škole, ilustroval a vystavoval svá díla. V r. 1971 navštívil Prahu.