Konstantin Pavlovič Pjaskovskij

V r. 1912 maturoval na Nikolajevském gymnáziu a začal studovat na Právnické fakultě Charkovské univerzity. Podle jiných pramenů studoval v letech 1912 – 1915 malířství v Moskvě a v letech 1916 – 1919 v Charkově. Od r. 1919 sloužil v Černomořské flotile jako radiotelegrafista. Emigroval do Konstantinopole, kde pracoval jako elektrotechnik ve francouzské armádě. Od r. 1921 žil v Československu. Studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze, odkud přešel na Akademii výtvarných umění (1922 – 1926). Byl žákem J. Obrovského, M. Pirnera a M. Švabinského. Ruskému kulturně-historickému muzeu daroval několik svých krajinomaleb a rovněž řadu portrétů představitelů ruské emigrace. Pravděpodobně byl členem Spolku pracovníků v umění a ve vědě Purkyně. Účastnil se zasedání v Archeologickém ústavu N. P. Kondakova. Během druhé světové války vytvářel společně s A. N. Rjazanovem a dalšími umělci nástěnné malby v chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice v Praze na Olšanech (podle návrhů I. J. Bilibina). Je pohřben na Olšanském hřbitově v Praze.