Kirill Iosifovič (Osipovič) Zajcev

Vystudoval ekonomické oddělení Polytechnického institutu v Petrohradě a Právnickou fakultu Petrohradské univerzity. Jako stážista působil na katedře administrativního práva na Univerzitě Ruprechta-Karla v Heidelbergu. Účastnil se Bílého hnutí; v r. 1920 emigroval do Konstantinopole, odkud odjel do Československa. V Praze byl soukromým docentem Ruské právnické fakulty (1922 – 1923) a profesorem Ruského institutu zemědělského družstevnictví. Podílel se na tvorbě hesel Ottova naučného slovníku. V letech 1922 – 1923 dostával finanční podporu od Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů žijících v ČSR při MZV. Byl členem vedení Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (1923 – 1924), členem Ruské akademické skupiny, Jednoty ruských emigrantských studentských organizací v ČSR a pedagogické rady Ruské lidové univerzity. V r. 1924 přednášel v politickém semináři Ruské národní studentské jednoty. Spolupracoval s vydavatelstvím Jedinstvo. Od r. 1925 žil v Paříži, kde byl redaktorem novin Rossija i slavjanstvo a Vozroždenije. V r. 1936 odjel do čínského Charbinu, kde se stal profesorem Charbinské ruské univerzity, Charbinského teologického institutu sv. Vladimíra a rektorem Charbinského pedagogického institutu. V r. 1945 byl vysvěcen na kněze. Od r. 1948 žil v USA, v r. 1949 vstoupil do kláštera. Byl profesorem Semináře Svaté Trojice Ruské pravoslavné církve v zahraničí a členem redakční komise kláštera Svaté Trojice v Jordanvillu. Je pohřben na hřbitově tohoto kláštera.