Boris Arčilovič Eristov
Další varianty jména: Sidamonov-Eristov,
Monarchista. Pocházel ze starého gruzínského šlechtického rodu. V armádě sloužil v hodnosti kapitána u 13. granátnického pluku, za občanské války bojoval v Ozbrojených silách Jihu Ruska. Byl evakuován na poloostrov Gallipoli. V emigraci žil v Československu. Byl členem Gallipolského krajanského spolku a na konci třicátých let členem Národní organizace ruských průzkumníků (ruská organizace podobná skautu).
Otec: Arčil Valerjanovič (podplukovník).
Manželka: Irena (Češka).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Praha VIII, Libeň, Primátorská 20.
Волков, Сергей Владимирович. Офицеры российской гвардии. Опыт мартиролога. Русский путь, Москва 2002
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Книга 3. Российская государственная библиотека, Москва 2007.