Vladimir Vasiljevič Dobrynin

* 9. 7. 1883 stanice Zaplavskaja v Oblasti vojska Donského, † 3. 11. Praha
voják z povolání, plukovník Generálního štábu, novinář

Pocházel ze šlechtické rodiny z Oblasti vojska Donského, jeho otec byl důstojník. V letech 1895 – 1901 studoval v Donské kadetní škole imperátora Alexandra III., v letech 1901 – 1904 na Michajlovském dělostřeleckém učilišti a v letech 1910 – 1913 na Nikolajevské vojenské akademii. Sloužil u Donské 3. baterie, v jejíchž řadách se zúčastnil rusko-japonské války. Od r. 1913 byl členem Generálního štábu Moskevského vojenského okruhu. V letech 1913 – 1914 působil jako profesor vojenských věd na Alexandrovské vojenské akademii v Moskvě. V letech 1914 – 1915 byl starším důstojníkem Generálního štábu 53. pěchotní divize. V r. 1915 při obklíčení 20. armádního sboru v Augustovském pralese v Prusku padl do německého zajetí; v srpnu 1918 byl propuštěn. Od srpna 1918 byl náčelníkem zpravodajského a od července 1919 operačního oddělení štábu Donské armády. V březnu 1920 byl evakuován z Novorossijska do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, v r. 1921 přijel do Československa. Věnoval se přednáškové činnosti, psal do časopisů s vojenskou tematikou (např. Vojenské rozhledy). Byl členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR, Ruské historické společnosti v ČSR, Kroužku pro studium světové války při Ruské lidové univerzitě, Spolku důstojníků-dělostřelců a Donské kozácké stanice v Praze. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.

Rodinní příslušníci

Otec: Vasilij (voják z povolání). Manželka: Anastasija Vasiljevna, rozená Čumakova (16. 10. 1891 – 1. 5. 1953, Praha). Děti: Taťjana, provdaná Englická (1928; překladatelka).

Dílo

Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.

Vyznamenání

Řád sv. Stanislava 3. třídy (1906); Řád sv. Anny 3. třídy (1906), 4. třídy (1915); Řád sv. Vladimira 4. třídy (1915), 3. třídy (1918).

Adresa

Radošovice 157; Praha XIX, Dejvice, Na Dyrince 8.

Archiv

Soukromý archiv A. Kopřivové.

Literatura

Русский врач в ЧСР, 1938, №. 12; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917–1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 2. Российская государственная библиотека, Москва 1999; Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; ibid, Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Рутыч, Николай. Биографический справочник высших чинов Добровольческой армии и Вооруженных Сил Юга России. Материалы к истории Белого движения. «Regnum» – «Российский архив», Москва 2002; Рабочий словарь русской эмиграции А. Попова. In: http://www.mochola.org/russiaabroad/popov/m.htm [on-line]. 

Autoři záznamu Kopřivová Anastázie; Hašková Dana