Emilija Kirillovna Čegrinceva

Osetinka (příslušnice kavkazského národa). V r. 1922 maturovala na Dívčím ruském klasickém gymnáziu baronky J. P. fon Gejking v Kišiněvě. V r. 1927 přijela z Rumunska do Prahy. Dva roky studovala filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a současně navštěvovala hudební školu. Účastnila se zasedání literárních skupin Daliborka a Poustevna (od r. 1933). Své verše publikovala v novinách Vozroždenije, Ruľ, Meč, Segodňa, Poslednije novosti, v časopisech Russkije zapiski, Sovremennyje zapiski, Žurnal Sodružestva, Očag (Lvov), ve sbornících Nov´ (Tallinn) a Skit a v antologii Jakor´. Byla spoluredaktorkou sborníků Skit II a Skit IV. Byla členkou Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (od 1934). V letech 1941 – 1945 učila na pražském gymnáziu. V téže době navštěvovala Seminář pro studium současné ruské literatury při Ruské svobodné univerzitě (od r. 1942 Ruské vědecké akademii). V říjnu 1946 získala sovětské občanství. Nějakou dobu pracovala v pražském Svazu sovětských občanů v Československu a vyučovala ruštinu na českých středních a vysokých školách (např. DAMU). Poslední léta žila s dcerou v Náchodě. Pseudonym: E. Milľ, C.