Alexandr Nikolajevič Čelincev

* 21. 7. 1874 Volsk v Saratovské gubernii, † 15. 1. 1962 Moskva, SSSR
ekonom, statistik, odborník na agrární ekonomii

Představitel ruské agrárně-ekonomické školy zaměřené na organizaci výroby. Absolvoval Novoalexandrovský institut zemědělství a lesnictví (1900). V letech 1904 – 1906 studoval ve Francii. Od r. 1913 byl profesorem agrární ekonomie v Novoalexandrovském institutu. Od května do října 1917 řídil oddělení zemědělské ekonomie a statistiky Ministerstva zemědělství, podílel se na přípravě agrární reformy Prozatímní vlády. V letech 1917 – 1918 byl členem Ligy agrárních reforem. V březnu 1920 emigroval do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde přednášel na Bělehradské univerzitě. Počátkem r. 1923 odjel do Československa. Přednášel v Ruském institutu zemědělského družstevnictví, na Ruské lidové univerzitě a na Vysoké škole obchodní v Praze. Byl členem studijního kolegia Ruského institutu zemědělského družstevnictví a Spolku ruských inženýrů a techniků v ČSR. V r. 1925 se na pozvání Rady lidových komisařů SSSR vrátil do Sovětského svazu. Publikoval řadu prací z oboru ekonomie a organizace zemědělství, podílel se na přípravě prvního pětiletého plánu. Byl zaměstnán ve Výzkumném institutu zemědělské ekonomie. V srpnu 1930 byl v souvislosti s vykonstruovaným procesem s Rolnickou stranou práce zatčen a poslán na tři roky do Voroněže, kde do r. 1932 pracoval jako agronom na městské zemědělské pokusné stanici. V únoru 1932 mu byl povolen návrat do Moskvy, kde nadále pracoval ve státních institucích (např. Národní zemědělský komitét). Byl sražen automobilem a na následky zranění zemřel. Je pochován na Novém Donském hřbitově. V r. 1987 byl rehabilitován.

Rodinní příslušníci

Otec: Nikolaj. 

Děti: Taťjana (10. 4. 1906, Moskva – ?; v říjnu 1924 přijela do Československa, odmaturovala na Ruském reformním reálném gymnáziu v Praze a potom studovala architekturu na Českém vysokém učení technickém. V říjnu 1925 se vrátila do SSSR.).

Dílo

viz Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.

Adresa

Praha XIV, Nusle, Nezamyslova 110.

Archiv

Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 186

Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha).  

Literatura

Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000

Сухарев, Юрий Николаевич. Материалы к истории русского научного зарубежья. Кн. 1. Рос. фонд культуры [и др.], Мoсква 2002

Антибольшевистская Россия. In: www.antibr.ru/dictionary/ae_chelin_t.html [on-line]. 

Autoři záznamu Hašková Dana