Nikolaj Petrovič Cvetkov

Po absolvování chlapeckého gymnázia v Rostově na Donu studoval v letech 1910 – 1914 na Matematicko-fyzikální fakultě Charkovské univerzity. V listopadu 1914 vstoupil jako dobrovolník do armády. Sloužil v hodnosti podpraporčíka u 145. novočerkasského pluku imperátora Alexandra III. Během občanské války se v r. 1918 zúčastnil tzv. Kubáňského ledového pochodu. V květnu 1918 byl demobilizován a od září pracoval jako kreslič v Novorossijsku. V r. 1919 se stal hlavním redaktorem deníku Kamyšinskij listok. 14. března 1920 byl z Novorossijska evakuován do Konstantinopole, v r. 1921 odjel do Egypta a v lednu 1923 přijel do Československa. V letech 1924 – 1945 byl zaměstnán v Ruském zahraničním historickém archivu v Praze. V r. 1927 absolvoval Ruskou právnickou fakultu v Praze. V letech 1926 – 1931 byl členem Jednoty ruských absolventů vysokých škol v ČSR. 17. června 1946 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ a deportován do SSSR. Byl odsouzen na deset let v nápravněpracovních táborech, zemřel v Irkutské oblasti. Podle svědectví spoluvězňů byl 30. června 1952 prohlášen za mrtvého. Na ruském hřbitově v Praze na Olšanech má symbolický hrob.