Adrian Petrovič Petrov
Středoškolské vzdělání získal v Kazani (maturoval v r. 1898), poté vystudoval Filologickou fakultu Kazaňské univerzity. Po dokončení studia učil ruskou literaturu na Mariinském dívčím gymnáziu a na kazaňském 1. reálném učilišti. Od r. 1905 učil dějiny ruské literatury v Rodionovově institutu, který patřil pod Úřad institucí pod patronací imperátorky Marie Fjodorovny. Byl inspektorem Mariinského donského institutu v Novočerkassku (1910), petrohradského Jelizavetinského institutu (1915) a Smolného institutu (1917). 11. března 1920 byl z Novorossijsku evakuován na turecký ostrov Lemnos, kde učil ruštinu a literaturu na gymnáziu a v kadetní škole. Od 5. prosince 1920 byl ředitelem Ruského gymnázia Všeruského svazu měst v Konstantinopoli. Společně s gymnáziem přijel v r. 1922 do Moravské Třebové a další dva roky ho řídil. 29. února 1924 byl z funkce ředitele odvolán a poté odjel do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Byl inspektorem Donského institutu ve městě Bela Crkva, později žil v Bělehradě. V r. 1928 přijel do Československa jako účastník pražského Ruského sjezdu mimoškolního vzdělávání. Je pohřben na Novém hřbitově v Bělehradě.
Otec: Petr. Manželka: Anna Petrovna (20. 9. 1876, Ustinovka v Simbirské gubernii – ?). Děti: Vladimira (1. 6. 1907, Kazaň – ?); Věra (1907, Kazaň – ?).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Moravská Třebová, tábor.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 241; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 5. Российская государственная библиотека, Москва 2004; Балабин, Евгений Иванвич. Далекое и близкое, старое и новое. Центрполиграф, Москва 2009.