Boris Naumovič Perlin
Pocházel z židovské rodiny. Od r. 1918 studoval na vysoké technické škole v Kyjevě. V r. 1920 byl s armádou generála P. N. Wrangela evakuován ze Sevastopolu do Konstantinopole, v r. 1921 přijel do Československa. Po absolvování Vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT pracoval v Elektrických podnicích hl. města Prahy na úseku stavby rozvodných sítí a transformátorů. Po druhé světové válce pracoval jako projektant v podniku Energovod. Spolu s ing. M. Karmasinem byl autorem tzv. rozkročených stožárů, tj. náhrady betonových základů stožárů konstrukcí s pražcovým zabezpečením stability stožáru v zemi.
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Praha XVII, Košíře, Pod Kavalírkou 296; Praha XII, Královské Vinohrady, Vávrova 15, Chodská 18, U vodárny 6, Na Švihance 6.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 241; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha).