Vladimir Vladimirovič Peremilovskij
V r. 1910 dokončil studium na slovansko-ruském oddělení Historické a filologické fakulty Petrohradské univerzity (ruský jazyk, latina). Učil nejprve v Rize, od r. 1913 do jara 1918 učil ruštinu a latinu na Syčevském gymnáziu ve Smolenské gubernii. Poté odjel s rodinou na Sibiř. Psal do protibolševických novin, které vycházely v Troicku, Omsku a v Irkutsku. Od podzimu 1918 do jara 1919 učil na troickém dívčím gymnáziu. S ústupem sibiřské armády byl evakuován do Irkutsku, kde redigoval noviny Naša gazeta. 7. března 1920 odjel z Irkutsku a usadil se v čínském Charbinu. Učil na ruském učilišti Čínské východní železnice a na ruském Novém smíšeném gymnáziu (do 30. 6. 1925). Byl členem redakce charbinského časopisu Voprosy školnoj žizni. Poté, co byla Čínská východní železnice předána SSSR, byl 30. června 1925 jako osoba bez občanství propuštěn z práce a 4. září téhož roku odjel do Šanghaje. 20. listopadu 1925 přijel do Československa. Učil ruštinu, latinu a úvod do filozofie na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové (od 1. 3. 1926 jako pomocný učitel, od 1. 9. 1926 jako řádný učitel). Po spojení ruských gymnázií v r. 1935 se přestěhoval do Prahy a stal se knihovníkem v Ruském reálném gymnáziu. V letech 1937 – 1942 zde učil ruštinu a latinu (byl propuštěn v souvislosti s rasovými zákony, protože jeho manželka byla Židovka). Proslul jako vynikající znalec ruské literatury, interpret a učitel, jehož výklady žáci milovali. Po r. 1945 pracoval v tiskovém a informačním oddělení pro SSSR při Ministerstvu informací ČSR, od r. 1953 pracoval v Československé tiskové kanceláři. Organizoval literární večery. Do ruštiny překládal české autory (P. Křička, J. Hora) a při překladech s nimi spolupracoval. Urna s jeho popelem byla uložena v kolumbáriu Olšanských hřbitovů v Praze.
Matka: Marija Viktorovna (1861 – ?). Manželka: Jelizaveta Alexandrоvna, rozená Rachmalevič (1878 – ?; lékařka. Vystudovala Lékařský institut Vyšších ženských kurzů v Petrohradě. V Československu pracovala jako školní lékařka v Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové.). Děti: Vladimir (1912, Petrohrad – ?; lékař).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Dolní Mokropsy 148; Moravská Třebová, tábor; Praha II, Nové Město, Vyšehradská 9; Praha XIII, Strašnice, Na vinici 49.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 241; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; ibid, Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011.