Isaakij (Isaak) Abramovič Pastak

Karaim (příslušník krymského národa). Po maturitě na Simferopolském gymnáziu (1911) vystudoval Chemickou a Matematicko-fyzikální fakultu Petrohradské univerzity (1917). Byl zaměstnán jako chemik v centrální laboratoři Hlavní dělostřelecké správy Technologického institutu. V r. 1918 vstoupil do Dobrovolnické armády, ve které sloužil u dělostřelectva v hodnosti poručíka. V té době vypracoval vzorce pro střelbu z lehkého děla bez pomoci tabulek. V r. 1920 byl evakuován na poloostrov Gallipoli a v témže roce přijel do Československa. V r. 1923 dokončil studium na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT. V r. 1924 získal v Ústavu chemie organické a chemické technologie tuků, dehtů a barviv na České technické vysoké škole v Brně titul doktora technických věd. Byl zakladatelem a jedním z představitelů Spolku ruských chemiků v Brně a členem Svazu ruských studentů v ČSR. Redigoval Sborník Spolku ruských chemiků v Brně. V r. 1925 odjel do Francie. Vedl laboratoř J. Truffauta ve Versailles, přednášel na Francouzské koleji v Paříži a poté vedl výzkumy v několika velkých francouzských firmách. Za druhé světové války byl vedoucím hlavní laboratoře továrny na střelný prach. V posledních letech života se zabýval výzkumy v oblasti farmacie a výzkumem rakoviny (zkoumal účinky léků z chemického hlediska). Byl jedním ze zakladatelů Spolku ruských chemiků ve Francii, členem Spolku Karaimů, Spolku pro ochranu ruských kulturních památek a Americké chemické společnosti. Publikoval v odborných zahraničních časopisech. Je pohřben na ruském hřbitově v Sainte-Geneviève-des-Bois.