Alexej Ivanovič Ovsjannikov

* 29. 7. 1884 Tim v Kurské gubernii, † 12. 10. 1946 Vladimir, SSSR
pedagog, osoba veřejně činná

V r. 1904 dokončil studium v semináři ve Starém Oskolu. V témže roce vstoupil do Strany socialistů-revolucionářů (eserů). Učil nejprve na základní škole (1904 – 1912) a v letech 1912 – 1915 na Charkovském obchodním učilišti. Během první světové války sloužil v letech 1915 – 1917 jako vyšší poddůstojník u chemické roty na jihozápadní frontě. V letech 1918 – 1919 byl členem vedení Svazu spotřebních spolků města Tim. V r. 1919 vstoupil do Děnikinovy armády, kde sloužil u železniční roty. Byl evakuován ze Sevastopolu do Konstantinopole. Odjel do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde pracoval v cukrovaru. V r. 1922 přijel do Československa. V letech 1922 – 1924 byl zaměstnán jako vedoucí ubytovny Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům) a v letech 1928 – 1929 jako účetní ruských bytových družstev. Od r. 1939 učil ruštinu, v témže roce získal československé občanství. Byl členem vedení Svazu ruských pedagogů středních a základních škol v ČSR a členem pražské skupiny Rolnické strany práce (od r. 1934 člen ústředního výboru strany). Byl členem redakční rady stranického věstníku Znamja Rossii. 21. května 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, deportován do SSSR a odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody. Zemřel ve Vladimirském vězení. 21. července 1992 byl rehabilitován.

Rodinní příslušníci

Manželka: 1. ?; 2. Marija Vladimirovna, rozená Berezenskaja (1892 – 1981; stomatolog. Je pohřbena na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.). Děti: z 1. manželství: syn; z 2. manželství: nevlastní Georgij (13. 9. 1918 – 2002, Praha; po maturitě na ruském gymnáziu ve Strašnicích začal studovat na lékařské fakultě, studium nedokončil kvůli uzavření československých vysokých škol. Po válce pracoval na katedře jazyků lékařské fakulty. Syn Marie Vladimirovny z prvního manželství.)

Dílo

Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.

Adresa

Praha XIII, Strašnice, Průběžná 853.

Archiv

Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 236; Národní archiv, f. Presidium MV, k. 225; Národní archiv, f. Oni byli první; Soukromý archiv A. Kopřivové.

Literatura

Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Bystrov, Vladimír. Únosy československých občanů do Sovětského svazu v letech 1945 – 1955. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2003. 

Autoři záznamu Hašková Dana