Jekatěrina Nikolajevna Kist

Do r. 1917 navštěvovala soukromé gymnázium kněžny A. Obolenské. V létě 1917 společně se svými sestrami odjela na Krym, kde od jara 1918 navštěvovala státní dívčí gymnázium v Jaltě. Po maturitě v r. 1919 odjela s matkou a sestrou J. N. Rejtlingerovou do Simferopolu, kde studovala na Historické a filologické fakultě Tauridské univerzity. Od r. 1920 pracovala v univerzitní knihovně. Koncem r. 1921 emigrovala se sestrou do Varšavy, kde se setkaly s otcem. Od listopadu 1921 pracovala jako vedoucí kuchyně a jídelny při škole americké metodistické misie. Byla členkou literárního kroužku Taverna básníků. V červnu 1922 přijela do Československa. V r. 1929 dokončila studia na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. Současně jako mimořádná posluchačka navštěvovala seminář N. P. Kondakova na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byla zaměstnána ve stavebních firmách Osvald Polívka a Nekvasil (do r. 1933). Po propuštění ze zaměstnání se zabývala výtvarným a užitým uměním, dávala soukromé hodiny kreslení. V letech 1932 – 1933 a počátkem 40. let pracovala na zakázkách Archeologického ústavu N. P. Kondakova. Byla členkou Pravoslavného kroužku, vedeného otcem S. Bulgakovem, Ruského studentského svazu v ČSR, Ruského studentského křesťanského hnutí, Svazu ruských výtvarníků (od r. 1931 členka vedení), literárního uskupení Poustevna, Spolku ruských inženýrů a architektů v Československu a Společnosti vzájemné pomoci ruských žen v ČSR. V r. 1946 získala sovětské občanství, v r. 1955 se vrátila do SSSR. Jako místo pobytu jí byl určen Taškent. Živila se uměleckými řemesly. Byla pohřbena v Taškentu.