Jekatěrina Nikolajevna Kist

(rozená Rejtlinger)
* 11. 1. 1902 Petrohrad, † 11. 2. 1989 Taškent, SSSR
básnířka, architektka

Do r. 1917 navštěvovala soukromé gymnázium kněžny A. Obolenské. V létě 1917 společně se svými sestrami odjela na Krym, kde od jara 1918 navštěvovala státní dívčí gymnázium v Jaltě. Po maturitě v r. 1919 odjela s matkou a sestrou J. N. Rejtlingerovou do Simferopolu, kde studovala na Historické a filologické fakultě Tauridské univerzity. Od r. 1920 pracovala v univerzitní knihovně. Koncem r. 1921 emigrovala se sestrou do Varšavy, kde se setkaly s otcem. Od listopadu 1921 pracovala jako vedoucí kuchyně a jídelny při škole americké metodistické misie. Byla členkou literárního kroužku Taverna básníků. V červnu 1922 přijela do Československa. V r. 1929 dokončila studia na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. Současně jako mimořádná posluchačka navštěvovala seminář N. P. Kondakova na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byla zaměstnána ve stavebních firmách Osvald Polívka a Nekvasil (do r. 1933). Po propuštění ze zaměstnání se zabývala výtvarným a užitým uměním, dávala soukromé hodiny kreslení. V letech 1932 – 1933 a počátkem 40. let pracovala na zakázkách Archeologického ústavu N. P. Kondakova. Byla členkou Pravoslavného kroužku, vedeného otcem S. Bulgakovem, Ruského studentského svazu v ČSR, Ruského studentského křesťanského hnutí, Svazu ruských výtvarníků (od r. 1931 členka vedení), literárního uskupení Poustevna, Spolku ruských inženýrů a architektů v Československu a Společnosti vzájemné pomoci ruských žen v ČSR. V r. 1946 získala sovětské občanství, v r. 1955 se vrátila do SSSR. Jako místo pobytu jí byl určen Taškent. Živila se uměleckými řemesly. Byla pohřbena v Taškentu.

Rodinní příslušníci

Otec: Nikolaj Alexandrovič Rejtlinger (1862 nebo 1865, Riga – 1931, Paříž, Francie; právník, ekonom, překladatel; v emigraci žil v Polsku a ve Francii). 

Matka: Lidija Nikolajevna, rozená Goneckaja (? – 1921). 

Sestra: J. N. Rejtlinger

Manžel: Alexej Alexandrovič Kist (22. 1. 1901, Sevastopol – 20. 3. 1965, Taškent, SSSR; inženýr elektrotechnik, překladatel. Do Československa emigroval přes Turecko. V r. 1922 maturoval na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové, v letech 1922 – 1927 studoval na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. V r. 1946 získal sovětské občanství, v r. 1955 se společně s rodinou vrátil do SSSR. Manželství bylo uzavřeno 4. 6. 1925.). 

Děti: Lidija (1926 – březen 1927); Alexandr (19. 1. 1937, Praha 29. 11. 2018, Taškent, Uzbekistán)jaderný fyzikprofesor, zástupce ředitele Ústavu jaderné fyziky Akademie věd Uzbekistánu. 

Dílo

Поэты пражского «Скита». Сост., вступ. слово, коммент. О. М. Малевича. «Росток», Санкт-Петербург 2005; 

«Скит». Прага. 1922 – 1940. Антология. Биографии. Документы. Под общ. ред. Л. Белошевской. Славянский ин‑т АН ЧР, Русский путь, Москва 2006; 

Поэты пражского «Скита». Проза. Дневники. Письма. Воспоминания. Сост., коммент. О. М. Малевича. «Росток», Санкт-Петербург 2007.

Literatura

«Скит». Прага. 1922 – 1940. Антология. Биографии. Документы. Под общ. ред. Л. Белошевской. Славянский ин‑т АН ЧР, Русский путь, Москва 2006; 

Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line]. 

Россия изменится к лучшему, s‑t-o‑l.com. s‑t-o‑l.com [online]

Autoři záznamu Běloševská Ljubov; Hašková Dana