Vladimir Vasiljevič Dobrynin
Pocházel ze šlechtické rodiny z Oblasti vojska Donského, jeho otec byl důstojník. V letech 1895 – 1901 studoval v Donské kadetní škole imperátora Alexandra III., v letech 1901 – 1904 na Michajlovském dělostřeleckém učilišti a v letech 1910 – 1913 na Nikolajevské vojenské akademii. Sloužil u Donské 3. baterie, v jejíchž řadách se zúčastnil rusko-japonské války. Od r. 1913 byl členem Generálního štábu Moskevského vojenského okruhu. V letech 1913 – 1914 působil jako profesor vojenských věd na Alexandrovské vojenské akademii v Moskvě. V letech 1914 – 1915 byl starším důstojníkem Generálního štábu 53. pěchotní divize. V r. 1915 při obklíčení 20. armádního sboru v Augustovském pralese v Prusku padl do německého zajetí; v srpnu 1918 byl propuštěn. Od srpna 1918 byl náčelníkem zpravodajského a od července 1919 operačního oddělení štábu Donské armády. V březnu 1920 byl evakuován z Novorossijska do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, v r. 1921 přijel do Československa. Věnoval se přednáškové činnosti, psal do časopisů s vojenskou tematikou (např. Vojenské rozhledy). Byl členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR, Ruské historické společnosti v ČSR, Kroužku pro studium světové války při Ruské lidové univerzitě, Spolku důstojníků-dělostřelců a Donské kozácké stanice v Praze. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: Vasilij (voják z povolání).
Manželka: Anastasija Vasiljevna, rozená Čumakova (16. 10. 1891 – 1. 5. 1953, Praha).
Děti: Taťjana, provdaná Englická (1928; překladatelka).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Řád sv. Stanislava 3. třídy (1906)
Řád sv. Anny 3. třídy (1906), 4. třídy (1915)
Řád sv. Vladimira 4. třídy (1915), 3. třídy (1918).
Radošovice 157; Praha XIX, Dejvice, Na Dyrince 8.
Soukromý archiv A. Kopřivové.
Русский врач в ЧСР, 1938, №. 12
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 2. Российская государственная библиотека, Москва 1999
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000
ibid., Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001
Рутыч, Николай. Биографический справочник высших чинов Добровольческой армии и Вооруженных Сил Юга России. Материалы к истории Белого движения. «Regnum» – «Российский архив», Москва 2002
Рабочий словарь русской эмиграции А. Попова. In: http://www.mochola.org/russiaabroad/popov/m.htm [on-line].