Alexandr Alexejevič Demjanov
Pocházel ze šlechtické rodiny. V r. 1891 dokončil studium na Právnické fakultě Petrohradské univerzity. Od r. 1892 byl tajemníkem Běžecké újezdní zemské správy a v letech 1899 – 1914 obhájcem Petrohradské soudní komory. Byl jedním ze zakladatelů Lidově-socialistické strany. Byl členem Tverského městského zastupitelstva a 2. státní dumy. Po Únorové revoluci byl členem Ministerstva spravedlnosti Prozatímní vlády, v květnu až říjnu 1917 byl náměstkem ministra spravedlnosti. V lednu 1918 odjel do Suchumi, kde se stal členem Lidové rady Abcházie. V březnu 1921 byl za ochranu práv Abchazců a Rusů vypovězen do Gruzie. Z Batumi emigroval do Konstantinopole, odkud v prosinci 1922 odjel do Berlína. V letech 1922 – 1923 byl místopředsedou Svazu ruských obhájců v Německu. V létě 1923 přijel do Československa. Od r. 1924 byl členem Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům) a později předsedou jeho revizní komise, byl členem pražské pobočky Dělnické lidově socialistické strany. Publikoval v emigrantském tisku. Svobodný zednář. Před smrtí předal svůj osobní archiv do Ruského zahraničního historického archivu. Byl pohřben v Praze na Olšanech.
Otec: Alexej P. (smírčí soudce). Manželka a děti zůstaly v SSSR.
Praha II, Nové Město, Tylovo nám., hotel Beránek; Praha IV, Hradčany, Pohořelec, barák č. 5; Praha XIX, Bubeneč, Slovanská třída 7.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 188; Государственный архив Российской федерации, ф. 5764; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917–1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 2. Российская государственная библиотека, Москва 1999; Серков, Андрей Иванович. Русское масонство, 1731 – 2000. Энциклопедический словарь. Москва 2001.