Vladimir Grigorjevič Charževskij
V r. 1910 začal studovat v petrohradském Báňském institutu. V září 1911 dobrovolně vstoupil do armády, v srpnu 1912 byl v hodnosti podporučíka převelen do zálohy. Po vypuknutí první světové války byl povolán do armády. Sloužil na Severozápadní a Rumunské frontě. Začátkem r. 1918 vstoupil do Dobrovolnické armády. Sloužil v divizi generála M. G. Drozdovského, s níž se zúčastnil Druhého kubáňského pochodu. Byl posledním velitelem Drozdovského pěší divize v bojích u Perekopu. V září 1920 byl povýšen na brigádního generála. V listopadu téhož roku byl s armádou evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli. Odtud v r. 1921 odjel do Bulharska, kde se příležitostně živil těžkou manuální prací. Do Československa přijel bez vstupního víza 10. srpna 1924, v témže roce začal studovat na Vysoké škole báňské v Příbrami. Intenzivně se zabýval dějinami Drozdovců, sbíral archivní materiály týkající se Drozdovského divize (jeho archiv je v současné době uložen ve Státním archivu Ruské federace). Byl členem Ruského vševojenského svazu, předsedou Gallipolského krajanského spolku v Praze a Jednoty Drozdovců v ČSR a ve Francii. Na konci druhé světové války odjel do Německa, od r. 1949 žil v Maroku. Pracoval jako účetní ve firmě Renault. Byl členem vedení Marockého pododdělení Ruského vševojenského svazu. V r. 1956 se odstěhoval do USA, kde pracoval jako projektant ve stavební firmě. Předsedal Spolku Gallipolců v USA a byl posledním generálem, který předsedal Ruskému vševojenskému svazu. Byl pohřben na ruském hřbitově v Novo-Divjejevském klášteře ve státě New York.
Otec: Grigorij.
Manželka: Lidija Petrovna (? – 29. 12. 1986, Lakewood, USA).
Řád sv. Jiří 4. třídy
Řád sv. Anny 3. třídy s meči a mašlí, 4. třídy s nápisem Za chrabrost
Řád sv. Stanislava 2. třídy s meči, 3. třídy s meči a mašlí
Řád sv. Vladimíra 4. třídy s meči a mašlí.
Praha VIII, Libeň, ubytovna Svobodárna, U Svobodárny 1100; Praha II, Nové Město, Lazarská 2; Příbram IV, č. 153; Praha XIII, Vršovice, Na louži 16; Praha III, Malá Strana, Letenská 19.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 205
Государственный архив Российской федерации, ф. Р‑5895.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001
Волков, Сергей Владимирович. Энциклопедия Гражданской войны. Белое движение. «Олма-Пресс», СПб 2003
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Книга 3. Российская государственная библиотека, Москва 2007
Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line].