Viktor Nikolajevič Čeliščev

Pocházel ze šlechtické rodiny. Absolvoval Právnickou fakultu Moskevské univerzity (1893). V letech 1898 – 1916 pracoval jako smírčí soudce v Moskvě a předseda Moskevské soudní komory. Byl členem Moskevského městského zastupitelstva, senátorem, předsedou Všeruského svazu právníků (1917) a členem Národního centra v Moskvě (1918). Řídil odbor spravedlnosti ve vládě vrchního velitele Ozbrojených sil Jihu Ruska generála A. I. Děnikina, byl vrchním prokurátorem 1. oddělení Senátu. V listopadu 1920 emigroval z Novorossijska do Konstantinopole. Odtud odjel v r. 1921 do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde učil na 1. rusko-srbském gymnáziu v Bělehradě. V letech 1924 – 1929 působil jako úředník na Ministerstvu spravedlnosti v Bělehradě. Redigoval časopis Prizyv (1926), spoluredigoval bělehradské noviny Rossija. Byl zakládajícím členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (v letech 1926 – 1931 místopředseda, od r. 1931 čestný člen), členem organizačního výboru Sjezdu ruských vědců, spisovatelů a novinářů v Bělehradě (1928), členem vedení Zahraničního svazu ruských spisovatelů a novinářů, představitelem Ruského zahraničního historického archivu v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. V r. 1931 se přestěhoval do Československa. Byl místopředsedou Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR a od r. 1932 členem rady Ruského zahraničního historického archivu v Praze. Od r. 1934 žil ve Francii. V Paříži organizoval literární večery. Byl členem Krajanského spolku Moskvanů a Svazu ruských soudních činitelů ve Francii, Svazu ruských šlechticů. Od r. 1946 žil v USA. Je pochován na Srbském hřbitově v Bělehradě.