Boris Ivanovič Čarnota-Bojarskij

V r. 1914 dokončil studium na reálném učilišti v Tiraspolu a v listopadu téhož roku vstoupil jako dobrovolník do armády. Vystudoval Oděské vojenské učiliště (1915) a byl poslán na tureckou frontu. V hodnosti poručíka 2. kavkazského hraničářského pluku byl převelen k Ruskému jezdeckému armádnímu sboru v Persii. S armádním sborem generála N. N. Baratova se zúčastnil tzv. Perského pochodu. Po Říjnové revoluci neměl možnost vrátit se na Kavkaz k Dobrovolnické armádě, zůstal proto v Persii a v červenci 1918 byl přijat jako důstojník instruktor do perské armády. Po ukončení služby v lednu 1921 odjel na jaře téhož roku z Persie a přes Indii, Egypt a Itálii přijel 6. září do Československa. V r. 1926 dokončil studium na Ruském institutu zemědělského družstevnictví a v r. 1929 na Ruské právnické fakultě v Praze. Od r. 1927 pracoval v ČKD jako administrativní úředník. 31. května 1933 byl z důvodů restrikce propuštěn a ačkoliv ovládal osm jazyků, nemohl nalézt novou práci. 9. ledna 1935 začal pracovat ve firmě Aero ve Vysočanech, od 1. července 1938 pracoval ve Škodových závodech v Plzni jako překladatel ve zbrojním oddělení. V listopadu téhož roku byl převeden do pražské pobočky závodů. Byl jedním z prvních členů Ruského národního a sociálního hnutí v Praze. Od ledna 1940 byl náčelníkem krajského oddělení tohoto hnutí. Je pochován na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.