Michail Lvovič Bylinskij

Studoval na Mogilevském reálném učilišti a na Sergijevském dělostřeleckém učilišti v Oděse. Během občanské války sloužil jako podporučík 2. kavkazské jízdní baterie Ozbrojených sil Jihu Ruska. V r. 1922 byl evakuován z Krymu do Konstantinopole, v r. 1923 přijel do Československa. Vystudoval pražský Ruský institut zemědělského družstevnictví a Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství ČVUT se specializací lesní inženýrství (1928). Od r. 1929 žil na Slovensku. Pracoval jako soukromý inženýr v lesnictví, byl soudním expertem a založil si soukromou geodetickou kancelář s pobočkami v Medzilaborcích a Humenném. V r. 1940 založil firmu Drevopriemysel, která dodávala dřevěné uhlí do Švýcarska a vyráběla dřevěný stavební materiál a železniční pražce. V letech 1942 – 1944 byl majitelem pily v obci Vyšná Radvaň. V letech 1943 – 1944 se aktivně účastnil slovenského protifašistického odboje. V r. 1944 byl zatčen gestapem a převezen do koncentračního tábora, nejprve do Mauthausenu a poté do Ebensee. V r. 1946 se vrátil do Prahy. Pracoval jako konzultant a vedoucí oddělení obchodu a lesního průmyslu Ústředního ředitelství státních lesů a statků (1945 – 1951), na Ministerstvu lesů a dřevařského průmyslu ČSR (1951 – 1956) a ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Zpíval ve Sboru kubáňských kozáků pod vedením Kostrjukova. Byl členem Zemědělské jednoty v Praze a v Bratislavě. Od r. 1938 byl členem KSČ.