Moderní slo­van­ská lexikografie

Kolektivní monografie Moderní slovanská lexikografie vznikla v rámci společného vědecko- výzkumného tématu Slovanská lexikografie počátkem 21. století Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., a Ústavu bulharského jazyka prof. Ljubomira Andrejčina BAV. Kniha obsahuje 16 studií napsaných v českém, bulharském a anglickém jazyce, které jsou věnovány nejaktuálnějším otázkám současné synchronní a diachronní slovanské lexikografie. Autory jednotlivých příspěvků jsou čeští a bulharští vědci, kteří se teorií a praxí výkladových, speciálních, etymologických, dialektologických nebo valenčních slovníků zabývají dlouhodobě. Jsou to zaměstnanci oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie a oddělení paleoslovenistiky a byzantologie Slovanského ústavu Akademie věd České republiky, zaměstnanci oddělení bulharské lexikologie a lexikografie а oddělení bulharské etymologie Ústavu bulharského jazyka prof. Ljubomira Andrejčina Bulharské akademie věd a také bývalá dlouholetá vedoucí oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.
Studie v předkládané kolektivní monografii jsou rozděleny do dvou kapitol nazvaných Moderní diachronní lexikografie a Moderní synchronní lexikografie, které jsou dále členěny tematicky. Dílčí části v diachronně zaměřené kapitole jsou nazvány Paleoslovenistické slovníky a databáze, Etymologické slovníky a Nářeční slovníky a databáze. V nich je věnována pozornost uplatňování moderních metod diachronní analýzy při práci na dodatcích Slovníku jazyka staroslověnského, přístupům a východiskům vytvoření digitálního portálu staroslověnštiny – GORAZD, práci s lexikálními archivy pro účely Slovníku nejstarších staroslověnských památek, cílům a problémům tzv. hnízdování v etymologické lexikografii a též postupům užívaným při zpracování lexikální databáze z nářečních materiálů. První část synchronně orientované kapitoly se nazývá Výkladové slovníky a je zaměřena na popis adverbií formálně vztahujících se k charakterizačním deverbálním adjektivům typu „hravý“ ve výkladovém slovníku, na využití jazykových korpusů ve výkladové lexikografii a na lexikografický popis pojmenování ženských osob. Ve druhé části pojmenované Slovníky nových slov se pojednává o sémantizaci neologizmů v dvojjazyčné neografii, o lexikografickém pojetí variantnosti nových slov nebo sémantiky nových sloves a o neografickém podání nových slov z oblasti sportu, z oblasti informatiky a nových víceslovných pojmenování. Ve třetí a čtvrté části (Valenční slovníky a Slovníky encyklopedické) nezůstávají stranou ani otázky pojetí valenční struktury sloves ve vícejazyčných slovnících i principů uplatňovaných v encyklopedických slovnících. Příspěvky v knize propojuje snaha jejich autorů uplatnit moderní lexikografické poznatky a metody nejen pro popis jednotlivých slovníkových jednotek, ale také pro zachycení složitého vztahu jazykové (lexikální) dynamiky a mimojazykového dění.