Anarchie a evidence. Esej o psaní a vidění
- Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
- Academia
- Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada
- 978-80-86420-64-6 (Slovanský ústav)
- 978-80-200-3039-9 (Academia)
Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 46
Moderní literatura spočívá na decentralizovaném psaní a nehierarchickém prezentování v původní nerozlišitelnosti událostí. Moderní literatura nezakládá dílo, ale proces psaní, který dílo rozkládá. Psaní je anarchie a pokračuje jako evidence toho, co chce být řečí sděleno, jako jisté setrvání sdělení v čase. Moderní umělecký jazyk se snaží událostem přiblížit až na hranici jejich reprezentace a ukázat je v jejich stávání se událostmi. Takový jazyk se stává jazykem pohybu, jazykem kinematografickým a evidentním. Psaní je „permanentní evidencí“, je clonou (Gombrowicz) i průhledem (Nabokov). Kniha pojednává o projevech psaní a vidění nejen v tvorbě Gombrowicze a Nabokova, ale také Babela, Becketta, Bělého, Čechova, Kafky, Pilňaka anebo Prousta.
Recenze:
- Veronika Košnarová in: Česká literatura 68 (202), č. 4, s. 506 – 510.
Akt (ne)víry (Kramerius), Akt (ne)víry (ÚČL) - Libor Staněk: Psaní jako maso a krev. Anarchie a evidence Miroslava Olšovského in: A2, roč. 16, čís. 14, 2020, s. 5.
Zwischen „Ausnahmezustand“ und permanent schlechtem Gewissen. Eine Untersuchung anhand zentraler Texte der polnischen Literatur. Mit einem Vorwort von Claus Leggewie
Eine exemplarische Bestandaufnahme anhand von literarischen Texten.
Analysen zu einer grenzüberschreitenden Beziehung
