Anarchie a evi­dence. Esej o psaní a vidění

Vydavatel
  • Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
  • Academia
Place Praha
Year 2020
Edice
  • Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada
Rozsah 265 stran
ISBN
  • 978-80-86420-64-6 (Slovanský ústav)
  • 978-80-200-3039-9 (Academia)
obálka

Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 46

Moderní literatura spočívá na decentralizovaném psaní a nehierarchickém prezentování v původní nerozlišitelnosti událostí. Moderní literatura nezakládá dílo, ale proces psaní, který dílo rozkládá. Psaní je anarchie a pokračuje jako evidence toho, co chce být řečí sděleno, jako jisté setrvání sdělení v čase. Moderní umělecký jazyk se snaží událostem přiblížit až na hranici jejich reprezentace a ukázat je v jejich stávání se událostmi. Takový jazyk se stává jazykem pohybu, jazykem kinematografickým a evidentním. Psaní je „permanentní evidencí“, je clonou (Gombrowicz) i průhledem (Nabokov). Kniha pojednává o projevech psaní a vidění nejen v tvorbě Gombrowicze a Nabokova, ale také Babela, Becketta, Bělého, Čechova, Kafky, Pilňaka anebo Prousta.

Recenze: