Slovanský ústav AV ČR – ZÁKLADNÍ INFORMACE


Základní údaje, lidé a spojení


Slovanský ústav Akademie věd ČR, v. v. i.

Adresa: Valentinská 1, 110 00 Praha 1
Telefon: +420 224 800 251, fax: +420 222 320 806, e-mail: slu..slu.cas.cz
IČO: 68378017, DIČ: CZ68378017


Lidé


Poloha na mapě a dopravní spojení



Zobrazit Slovanský ústav AV ČR na větší mapě
Zvětšit mapu

  • Dopravní spojení
  • Metro: trasa A – stanice Staroměstská
  • Tramvaj: linka 17, 18 – stanice Staroměstská
  • Autobus: linka 207 – stanice Staroměstská

Charakteristika činnosti ústavu


Motiv na fasádě budovy SLÚ

Slovanský ústav je veřejnou výzkumnou institucí, která se zabývá studiem slovanských jazyků a literatur v evropském kulturním kontextu. Vychází z tradičního komparativního pojetí, zkoumajícího slovanské jazyky a literatury mezi sebou, a obohacuje tento pohled aktuálními trendy evropské slavistiky. K nim patří i výzkum vztahů mezi slovanským a neslovanským prostředím. Slovanský ústav tak přispívá k poznání té části národní identity, která se určitým způsobem konfrontovala a konfrontuje s ostatními evropskými kulturami. Díky této šíři záběru se může výzkum ve Slovanském ústavu zaměřovat na spolupráci s výzkumnými pracovišti ve východní i západní Evropě, a být tak partnerem ruských, bulharských, chorvatských, německých, rakouských i francouzských akademických i univerzitních pracovišť. V některých případech má tato spolupráce smluvní charakter,  v případě Německa a Rakouska s námi spolupracují jednotliví odborníci jako členové redakčních rad našich časopisů nebo jako účastníci v našich projektech.

V oblasti diachronní slavistiky a byzantologie je vědecký výzkum zaměřen na studium nejstarších literárních památek Slovanů a jejich vztahů k byzantské kultuře a k latinské středověké tradici. Oblast synchronní slavistické lingvistiky a lexikografie se specializuje na zachycení změn současné slovní zásoby východních a jižních slovanských jazyků a ekvivalentů těchto změn v češtině a rovněž na záchranu cenného kulturního dědictví – autentických záznamů karpatských rusínských dialektů a jejich vědecké zpracování. Oblast literární vědy se věnuje problematice aktuálních trendů v současných slovanských literaturách, především v konfrontaci s ostatním evropským kulturním prostředím. Pozornost je věnována také výzkumu česko-slovenských kulturních a literárních vztahů, výzkumu ruské emigrace v meziválečném Československu i dějinám literárněvědné slavistiky. Sem patří bibliografické projekty i odborné edice dosud nevydaných pramenů.

Tomuto profilu odpovídá i  vydavatelská činnost ústavu, který od r. 1998 v Nové řadě Prací Slovanského ústavu dosud publikoval přes třicet svazků. SLÚ také vydává tři mezinárodní recenzované vědecké časopisy: Byzantinoslavica, Germanoslavica a Slavia.

Činnost oddělení paleoslovenistiky a byzantologie
Činnost oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie
Činnost oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur

Rozpočty a ekonomické informace



Historie ústavu


Slovanský ústav je jedním z nejstarších ústavů tvořících dnešní Akademii věd ČR. Byl založen 25. 1. 1922 na základě rozhodnutí Parlamentu ČSR a díky osobní iniciativě a nemalé finanční podpoře prezidenta T. G. Masaryka. Skutečně pracovat začal až v r. 1928 po mnohých administrativních průtazích. Prvním předsedou Slovanského ústavu byl jmenován prof. Lubor Niederle, světově proslulý archeolog a etnograf. V době mezi světovými válkami byl SLÚ v podstatě učenou společností, jejímž cílem bylo rozvíjení mnohostranných česko-slovanských vztahů a jejímiž členy byli kromě významných českých slavistů i přední národohospodáři. Ústav vykazoval bohatou publikační i přednáškovou činnost, pořádal konference a výstavy. Za války byla činnost ústavu prakticky zastavena, k jejímu obnovení došlo až v r. 1945. Roku 1953 byl Slovanský ústav začleněn do právě vzniklé Československé akademie věd. Výzkum tehdy zahrnoval slavistická studia v plném rozsahu: slovanské jazyky a literatury, slovanskou archeologii a etnografii, dějiny slovanských národů i byzantologii.

Rok 1963 přinesl celkovou reorganizaci, která fakticky znamenala likvidaci ústavu. Filologické a literární obory byly začleněny do nově utvořeného Ústavu jazyků a literatur, historici a byzantologové byli převedeni do Ústavu dějin evropských socialistických zemí, zatímco archeologové a etnografové přešli do příslušných akademických ústavů. V následujících letech docházelo k dalším reorganizacím, které měly za následek hluboký útlum slavistických studií.

Roku 1992 byl Slovanský ústav znovu obnoven, ovšem v silně redukované podobě a bez právní subjektivity. Nejprve experimentálně sloužil jako společné akademicko-univerzitní pracoviště, od r. 1995 byl přičleněn k Archivu AV ČR. Teprve k 1. 1. 1998 získal Slovanský ústav rozhodnutím Akademické rady AV ČR právní subjektivitu a stal se samostatným pracovištěm.

Ke Slovanskému ústavu AV ČR jsou přidruženy dva národní komitéty: Český komitét slavistů a Český národní byzantologický komitét.

K 1. 1. 2007 se stal Slovanský ústav veřejnou výzkumnou institucí ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb.


Slovanský ústav AV ČR 1998–2008.
Webová prezentace výstavy...

18.4.2018